Článek
Máte poměrně nabitou sezónu. Víte při každém koncertu, ve které zemi právě jste?
Ještě nikdy jsme se neztratili. Zatím naštěstí vždycky víme, ve které zemi a na kterém kontinentu se nacházíme. Vím, že existují takové kapely, kterým je to jedno, ale mezi takové nechceme patřit. Můžu skoro jistě říct, že teď jsme v Česku. Pravda je, že když jsme na turné čtyři týdny a každý den máme koncert, musíme si to občas připomenout. Ale vzhledem k tomu, že pijeme častěji vodu než pivo, jsme při smyslech.
Rock for People slaví dvacáté narozeniny. Je takové jubileum pro festival úctyhodné?
Některé festivaly udělají jeden nebo dva ročníky a skončí. Myslím, že je důležité, když si festivaly vybudují nějakou historii. Je hezké, když návštěvníci rostou spolu s festivalem, jezdí tam společně se sourozenci nebo kamarády. Dvacet let je hodně dlouhá doba. Naše kapela bude slavit dvacáté narozeniny příští rok, my a Rock for People jsme tedy zhruba stejně staří, takže už můžu trochu porovnávat.
Vzpomínám si, jak jsme začínali úplně od nuly. Potom jsme poprvé hráli na letních festivalech, hráli jsme na nejmenších pódiích. Měli jsme ale motivaci dělat víc, abychom se vyšvihli. A hele, za chvíli to také bude dvacet let, co existujeme. Jen tak dál.
Pamatujete si na den, kdy jste slavil dvacáté narozeniny?
Mám pocit, že to byly jedny z těch narozenin, po kterých jsem onemocněl, takže jsem po oslavě ležel čtrnáct dní doma v posteli a kapesníkem jsem si utíral nudle z nosu. Tenkrát jsem hodně pil alkohol, jak je ve Skotsku zvykem. Jsem si skoro jistý, že tenhle festival bude mít v pondělí ráno obrovskou kocovinu.
Jak slavíte narozeniny teď, když už jste velký?
Od třiceti let už narozeniny moc neslavím. Častěji zavřu okna a zůstanu doma. Ale mám štěstí, že mám kapelu, protože s ní slavím pokaždé, když jsme na jevišti. To je můj způsob oslav.
Jste známí kromě jiného pro svá tetování, která jsou často spojovaná s piercingem. Vy ale piercingy nenosíte, nebo ano?
Míval jsem piercing v uchu, v bradavce, a má manželka občas nosí piercing ve spodním rtu. Já jsem to ale vyndal, nemá to pro mě už smysl. Preferuji tetování, můžu vám ukázat svá dvě nová tetování vzadu na lýtkách. Nechal jsem si je dělat ve Francii, stálo to jedenáct eur a bylo to jako noční můra. Celou dobu jsem se kousal do prstů, abych nekřičel.
Které vaše tetování nejvíc bolelo?
Asi to bylo právě to na lýtkách. Trvalo to hodně dlouho.
Máte nějaké oblíbené?
Ano, je na předloktí. Jsou to moji rodiče, když byli mladí. Tetovali mi to podle fotky, na které bylo mámě a tátovi asi dvacet let.
Pro mě je důležité, že každé tetování, které na sobě mám, pro mě něco znamená, něco mi připomíná.