Článek
Francouzská divadelní a tanečné scéna je ve všech větších městech ohrožena vlnou stávek. Nespokojenost specialistů v oboru všech technických divadelních složek, ale i většiny umělců, vyvrcholila v březnu tohoto roku. Důvodem jsou zásadní změny v sociální politice ohrožující existenci odborníků, kteří jsou zaměstnáni - podobně jako u nás osoby samostatně výdělečně činné - na terminované smlouvy a omezené časové období. S tím rozdílem, že francouzským zaměstnancům byly vypláceny dlouhodobě podpory i v době, kdy nepracovali.
Stávky mají dramatický charakter a vedení festivalu v Montpellier se ocitlo ve složité situaci. Několik dalších festivalů bylo zrušeno zcela.
Atmosféra plná nejistoty zahrála roli i v interpretační kvalitě a jindy uvolněnou a radostnou festivalovou náladu poznamenaly stresující okamžiky, zda se hrát bude, či nikoli.
K významným hostům festivalu patřil taneční soubor Random Dance z Velké Británie. Premiéra inscenace Atomos v choreografii prestižního britského choreografa Wayena McGregora hrála rozhodně prim. Taneční výkony byly skvělé, i když téma zaměřující se na téměř vědeckou analýzu atomů v našem těle a lidském životě se spíš vyvíjí ve strukturách prostorových než ve vlastním tanečním jazyce. Choreograf lehce a rytmicky bezvadně skládá kaskádu tanečních sól, duetů i větších skupin. Umí vypointovat každý pohyb a duety nabité náročnými partnerskými vazbami působí přirozeně a čistě. Skvěle i decentně barevně svícená scéna byla doplněna nestejně velkými obrazovými plátny, na kterých diváci přes 3D systém rozpoznávali chemickou analýzu prvků.
Známý a v současné době velmi žádaný tanečník a choreograf Sidi Larbi Cherkaoui na festivalu prezentoval nedávno uvedené dílo Genesis spolu s čínskou taneční hvězdou Yabin Wangovou, na jejíž popud kompozice vznikla. Záliba v asijském umění se v Cherkaouiho dílech znovu objevuje. Má pro něj zřejmě jisté kouzlo a v propojení prvků současného tance s původní čínskou tradicí hledá autor novou inspiraci. V Genesis se mu to bohužel nijak zvlášť nepodařilo a přes sympatickou snahu pomoci mladé čínské nezávislé skupině se až banálně zamotal do zastaralých výrazových prostředků. Proč zasadil vývojové tendence, které mají v tanečním jazyce tolik abstraktních možností, do nemocničního prostředí v okamžicích zrození a smrti, nebylo moc k pochopení, spíš k smíchu.
Nijak zvlášť se nedařilo ani izraelskému umělci Emanuelu Gatovi, který naopak v loňské sezóně exceloval. Z francouzských produkcí lze pozitivně hodnotit Angélina Préljocaje, choreografa, jehož soubor má skvělé postavení a podmínky v Aix en Provence. Několik let zpátky byl Préljocaj v zajetí snobských a zbohatlických tendencí, ale zdá se, že v premiéře Empty moves I, II a III, komponovaných na skladbu Johna Cage Empty Words, se vydal znovu objevovat novou pohybovou inspiraci. Na netradiční a konfusní pojetí Cageových zpomalených a prázdných slov a rozkládaného a opět skládaného jazyka vytvořil Préljocaj nové rytmické fráze, které odrazil do pohybových forem.
(autorka je taneční kritička a spolupracovnice deníku Právo)