Jak dlouho jste přemýšlel, než jste si vybral Anglii a krále Knuta?

Píšu různé žánry, současnou prózu, historické romány i historické krimi. Napsal jsem sérii o Esku Litlovi, která se odehrává v Dánsku ve 14. století. Když jsem ji dokončil, nakladateli to přišlo líto a oslovil mě, abych něco dalšího vymyslel. V Anglii jsem narazil na knihu o Knutovi Velkém. Učili jsme se o něm ve škole, ale moc jsem jeho život neznal.

V čem byl výjimečný?

Představme si situaci, že máme nového vládce Anglie, kde žijí Dánové, přišli tam už před dvěma sty lety, Sasové, Angličané, Velšané, Skotové a Vikingové. A všichni mezi sebou válčí. Říkal jsem si: Tam určitě bude nějaké téma pro vraždu. Navíc Knut je zajímavý člověk. Vlastně je hlavní postavou románů, i když v nich přímo nevystupuje, protože představuje moc. Mé knihy se právě hodně zabývají mocí a jejím vztahem k právu.

Vlastimil Vondruška, český autor detektivních příběhů ze 13. století, říká, že v té době byl život jednodušší než dnes. Týká se to i Anglie 11. století?

Řekl bych, že tomu tak není. Navíc člověk dnes píše i historické prózy také o vlastním životě. Těžko si dovedeme představit, jak se žilo. Lidé umírali velice mladí, někteří byli bohatí a mohli si dělat, co chtěli. Řádila ale i spousta nemocí, jídlo nebylo moc kvalitní. A doba byla plná násilí. Když píšu o moci a právu a zasazuji ho do historického rámce, srovnávám s dneškem. Výhodou tehdy ale bylo, že se vše odehrávalo otevřeně, zatímco nyní se to mocní snaží schovat. Tehdy byl člověk pyšný na to, že má moc, a ukazoval ji. Dnes se vše spíš odehrává za určitými kulisami.

Souvisí to i s tím, že se nyní běžně lež vydává za pravdu. Bylo tomu tak i tehdy?

Asi se nelhalo víc než dneska. I když se třeba v souvislosti s Krymem obáváme toho, jak lže či co skrývá Putin. Tehdy lidé nebyli vyděšeni z toho, že jim Knut lhal. Platí to, že vědění, informace jsou moc, a jestliže je lidem dopřejeme, budeme mít moc na své straně.

Obdivujete Waltera Scotta. Co nejvíc?

Obdivuji všechny romány, nejen nejznámější dílo Ivanhoe, ale i skotské romány. Řekl bych, že je největším historickým romanopiscem. Je upovídaný, ale i to z něj dělá velkého spisovatele.