Na celém albu Identity se projevuje snaha o kultivovaný vyšší pop neboli hledání kompromisu mezi obavou, že bude nudit běžným českým popem, a úzkostí, že by mohlo moc „otravovat“ složitým jazzem. Podobná strategie ve světě už pár let docela frčí. Možná měla být Identity tak trochu českou odpovědí na světové hvězdy typu Jamie Cullum nebo Michael Bublé. Deska jde ale ve srovnání s nimi trochu víc do rádiového zvuku.

Ondřej se projevil jako dost šikovný muzikant, i když ne úplně nezaměnitelný. Ve zpěvu kapku chybí větší odstínění nálad, hlubší prožitek, který by se právě při koketování se soulem a jazzem docela hodil. Kapele se nedá mnoho vytknout (bubeník Tomáš Kozelka, saxofonista Matouš Kobylka, baskytarista Jaroslav Pokorný, kytarista Ondřej Fišer). Některé pasáže doplňují smyčce Epoque orchestra, v zásadě vkusně a jemně, deska přearanžovaností netrpí. Jako hosté si na ní zazpívali i slovenský zpěvák Peter Cmorik a Tereza Černochová.

Celkové hodnocení: 70%