Bohužel se to nestalo. Její novinka Sheezus je melodicky plytká, zvukově tuctová, nepříjemně syntetická a vzhledem k tomu, že Lily Allen je už velká slečna, místy i komická. Lze například předpokládat, že písničky Air Balloon a Insincerely Yours měly být v přednesu dětsky naivní a tím pádem kouzelné (ostatně Lily Allen to vždycky hrála na přitažlivou naivku).

Infantilní přednes, který ale pro obě zvolila, její prvoplánové hlasové pitvoření způsobilo, že obě skladby jsou z pohledu současného světového popu veskrze banální.

Na desce to navíc místy zavání plagiátem. Lily Allen totiž evidentně nesplétá žádné originální výrazové prostředky (pokud jím není hraní si na puťku), nehledá nic, co by ji v početném dámském popovém poli definovalo. Dubstep URL Badman třeba nápadně přibližuje postupy, které už použila Rihanna. A videoklip k písničce Hard Out Here, ve kterém dostaly za uši Lady Gaga, Rihanna i Katy Perry, působí v toku času jako křeč, bez ohledu na to, že to snad Lily Allen myslela ironicky.

Lily Allen: Sheezus

Lily Allen: Sheezus

FOTO: Parlophone Records

Sheezus (což je dámská verze názvu loňského přeceňovaného albového pokusu Kanye Westa Yeezus) je klasickým příkladem toho, jak lze spadnout do pasti nastražené sama sebou. Hvězdy současného popu, které zesměšňovala a zesměšňuje, se výrazově bezradná Lily Allen snaží alespoň napodobit.

Nemá na to ale zajímavé písničky a její stylizovaný infantilní výraz je přitažlivý leda tak chvíli, na začátku alba. Na konci je už otravný.

Před pádem do podprůměru ji zřejmě uchránili producenti DJ Dahi, Greg Kurstin a Shellback. Jejich zručnost pomohla zamaskovat povrchní melodie, a tak se album alespoň tváří přesně tak ploše, jak je to dnes v elektronikou prošpikovaném popu normální. Tím pádem je moderní. Bohužel.

Lily Allen: Sheezus
Parlophone Records, 49:42

Celkové hodnocení: 40 %