Článek
Osm povídek z dnes už kultovního souboru Směšné lásky bude dva týdny viset na webu v rubrice Hry a četba. Kundera je začal psát koncem padesátých let. Projevil se v nich jeho cit pro absurditu života i hloubavý pohled na mezilidské vztahy a erotiku - u komunistů mu vynesly nálepku cynika.
„... bylo to v roce 1958, bylo mi devětadvacet let, dřel jsem se už druhý rok na hře Majitelé klíčů, a najednou, abych si oddechl, napsal jsem během jednoho či dvou dnů první povídku svého života, Já truchlivý Bůh. Nádherně jsem se u toho bavil a vůbec jsem neměl pocit dřiny,“ řekl v telefonickém rozhovoru před 6 lety Kundera.
Po emigraci do Paříže začal psát francouzsky a mnohá z jeho děl nejsou dodnes oficiálně vydána v češtině, existuje však řada neoficiálních překladů na internetu.
Osm povídek
Vltava dá k dispozici osm povídek ze souboru Směšné lásky - Nikdo se nebude smát, Falešný autostop, Eduard a Bůh, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Symposion, Doktor Havel po dvaceti letech, Zlaté jablko věčné touhy a Já truchlivý Bůh, v interpretaci Igora Bareše, Antonína Přidala a dalších herců.
Kundera, známý svou snahou neustále kontrolovat podobu svých děl a překladů, některé z napsaných povídek později ze souboru vyškrtl. Například povídku Já truchlivý Bůh ale pro rozhlas uvolnil.
„Z původních desíti povídek autor vyřadil tři – mezi nimi i tu, jíž před šestapadesáti lety začal jeho přerod v romanopisce: Já truchlivý Bůh. Chyběla i v definitivní knižní podobě Směšných lásek. Jsme proto Milanu Kunderovi vděčni, že právě tuto povídku k rozhlasovému ztvárnění uvolnil,“ dodal Tomáš Sedláček, slovesný dramaturg Českého rozhlasu Brno.