Hlavní obsah

RECENZE: Zimní večery s Beckem

Právo, Jaroslav Špulák

Na album Morning Phase nechal americký hudebník Beck fanoušky čekat šest let. Tak dlouhou dobu pro realizaci novinky nikdy předtím nepotřeboval, a tak očekávat ráznější vklad do současného dění bylo přirozené.

Foto: Universal Music

Americký hudebník Beck

Článek

Beck nic takového nepřinesl. Rozhodl se jít proti proudu času a náladou a motivy skladeb se vrátil k nahrávce Sea Change z roku 2002, která patří k jeho nejlepším. Odpověď na klíčovou otázku je tím pádem tato: nové album je vydařené, protože se napojilo na odkaz jiného – výtečného.

Morning Phase nabízí porci skladeb, které jsou ve svém vyznění melancholické a smutné (Morning, Say Goodbye), v lepším případě zadumané, ne však tolik skeptické (Blue Moon).

Foto: Universal Music

Beck: Morning Phase

Některé aranže posunují atmosféru písniček až k filmové hudbě (Wave, Walking Light, Phase), což jenom potvrzuje Beckovu schopnost vystavět kompozicím určitou náladu a pracovat s ní tak, aby společně s dalšími vytvořila řeč celého alba.

Písně na desce mají v zásadě prostou formu. Po aranžérském kouzlení je jejich vizáž elegantní a důstojná, mnohde ale už ne klasicky písničková. Jako by poťouchlým záměrem bylo vytvořit soundtrack k zimním večerům.

Je-li tedy na nahrávce něco kontraproduktivního, pak monotónnost neměnné atmosféry roztažené po celém počinu. Je dobře, že naráží na vstupy akustických nástrojů, které jasně připomínají staré písničkářské časy.

Beck: Morning Phase
Universal Music, 47:06

Celkové hodnocení: 70 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám