Hrozí totiž, že pokud vláda povolí na tomto místě těžbu uhlí, bude památka zcela nenávratně zničena. Odborníci se přímo v Horním Jiřetíně sejdou koncem března a na možné zničení památky chtějí upozornit mezinárodní veřejnost, zejména Francouze, protože Mathey byl původem z Burgundska.

Opravdu hrozí, že kdyby byly prolomeny těžební limity těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří, přijde vniveč Matheyho barokní kostel v Horním Jiřetíně? Nedalo by se vše řešit tak jako před padesáti lety v Mostě, kdy byl kvůli dolování uhlí proslulý pozdně gotický kostel architekta Jakuba Heilmanna přesunut o kilometr dále?

Přesun jiřetínského kostela by byl kvůli terénu technicky mnohem komplikovanější než přesun kostela v Mostě. Nejsem si ani jistý, zda by se vůbec o tomto řešení uvažovalo. Spíš si myslím, že by politici začali bědovat, jak je to drahé, a hráli by to na zbourání. A nebyla by to tragédie jen pro kostel, ale pro všechny lidi, kteří v jeho okolí bydlí a nechtějí se přestěhovat. Připravujeme ofenzívu na záchranu Horního Jiřetína a oslovit chceme i mezinárodní odbornou veřejnost.

Kolik takových architektonických Matheyho děl na světě existuje?

Matheyho lze bez nadsázky považovat za nejvýznamnějšího architekta, jaký v poslední čtvrtině sedmnáctého století působil v českých zemích. Jde o autora kostela sv. Františka u Karlova mostu v Praze a zámku Troja.

V kostele v Horním Jiřetíně se Mathey zřejmě pokusil definovat typ kostela pro venkovskou obec, čili řešil architektonickou úlohu, jaká se v českých zemích stala běžnou až v osmnáctém století.

Historik architektury Rostislav Švácha

Rostislav Švácha, profesor dějin architektury

FOTO: Právo - Peter Kováč

Matheyho kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. Co to fakticky znamená?

Poměry dnešní doby jsou tak drsné a někdy až brutální, že ani status kulturní památky stavbě nezaručí, že přežije.

Nemáte někdy dojem, že protesty odborníků jsou vlastně na nic? Že peníze vítězí všude?

Akce za záchranu památek nejsou zbytečné. Veřejnost se jimi někdy podaří zmobilizovat natolik, že se i drsní podnikatelé zaleknou a ustoupí. Větší pozor si přitom dávají také úřady, které jinak jdou podnikatelům na ruku.

Silný tlak na podnikatele, jenž nebyl zbytečný, se například podařilo vyvinout ve věci Lázní Kyselka u Karlových Varů.

Chrání památkový zákon památky dostatečně? Příkladem může být kauza domu na Václavském náměstí v Praze.

Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice zůstává ohrožený mimo jiné i proto, že neměl status kulturní památky a ministerstvo kultury ho nedávno odmítlo za památku prohlásit. Chování ministerstva kultury v mnoha takových památkářských kauzách pokládám za skandální.