Stejně jako před rokem v New Yorku na operní scéně, uspěla i před náročným pražským publikem ve zcela zaplněném sále v galakoncertu árií a písní, na kterém ji doprovázela PKF – Prague Philharmonia s americkým dirigentem Christopherem Franklinem.

Sympatická Pretty je skutečně „pretty“ (hezká) černoška, ale hlavně nádherně zpívá zejména belcantové árie z italských a francouzských oper, v nichž její třpytivý a jiskřivý hlas zdolává lehounce i ty nejtěžší výšky. Od úvodní árie z Meyerbeerových Hugenotů dokazovala, že i koloraturní zpěv je její doménou a lyrické role hrdinek Donizettiho, Belliniho či Gounodových oper zvládala s jistotou a lehkostí.

Převládaly árie lyrických hrdinek, které jsou jejímu mládí nejbližší. Vedle oper však došlo i na písně podobného typu či na muzikálovou Bernsteinovu I Feel Pretty, v níž ale trochu zanedbala srozumitelnost.

To by byla jediná výtka k nádhernému večeru, ke kterému ještě po ovacích publika přidala dvě árie z Gounodových a Donizettiho oper. K výbornému dojmu z koncertu přispěl i instrumentální sólista Vílém Veverka s hobojovými úpravami slavných melodií z oper a filmů.