Inspirace přišla od autorčiny profese. Bergfeldtová je třicetiletá reportérka švédského deníku Aftonbladet.

Prosadila se reportážemi z masakru Anderse Breivika na norském ostrově Utoya, o bombovém útoku během Bostonského maratónu nebo znásilňování v Indii.

Do čela svého vyprávění postavila rovněž mladou novinářku Julii Almlidenovou. Ta v románu po upozornění kolegy fotografa jako první zástupce veřejnosti dorazí k jezerům v odlehlém švédském městečku Skövde, kde je objevena mrtvola delší dobu pohřešované Elisabeth Hjortové.

Autorka vypráví jednoduchými větami v první osobě, o níž však čtenář netuší, kdo to je, i vypravěčovým podáním cesty Almlidenové za novinářským sólokaprem.

Záhad spojuje Bergfeldtová v knize dost a dost a nutno říci, že se jí to povedlo zdařilým literárním projevem. Není divu, že by se její prvotina z roku 2012 měla na konci tohoto roku dočkat pokračování.

Násilí v rodinách je bohužel krutou realitou po celém současném světě. A švédské autorce se ho daří vykreslit pravdivě i poutavě, a tak nepochybně přispívá k diskusi o bolestném tématu lidského života.