Článek
V názvu expozice jsou použity dva zásadní opěrné body tvorby výrazného vizuálního umělce, novátora a hledače dalších neprobádaných cest.
Funke dokáže emocemi prodchnout jak nefigurativní zátiší, tak umí zvládnout i konstrukci nahého lidského těla a vytvořit z něj neprvoplánový a smysluplný akt. Zdá se, že je pro něj nepodstatné, jestli pracuje s živým organismem, geometrickými předměty nebo krajinou.
Vždy si totiž dokáže najít ten správný úhel pohledu a z této perspektivy je schopen předložit nejvýraznější obraz (či spíše navodit nejlepší dojem) nezaujatému pozorovateli. Fotografické umění je umění vytváření dojmů a krásných iluzí. A to zvládá tento fotograf naprosto bezchybně.
Ovšem kurátor výstavy chtěl přece jen nechat návštěvníka nahlédnout pod pokličku umělcova tvůrčího procesu, takže ve foyeru lze obdivovat i několik originálních fotografických aparátů, díky kterým Funkeho dílo vzniklo.
Fotoaparát je však pouhým reprodukčním zařízením, primární v uměleckém vyjádření je hlava, srdce a oko. A tyto „aparáty“ má Jaromír Funke dokonale sladěny.
Emotivnost jeho svébytných děl tkví především v mírně zasněné atmosféře
Osamělý rozeklaný kmen stromu vyvolává v člověku určitý pocit osamění a vykořeněnosti. Zasmušilé oči židovského starce z Podkarpatské Rusi v sobě zračí tíhu veškerenstva světa, kterou lidstvo vláčí na svých bedrech.
To vše můžeme vyčíst z černobílých fotografií Jaromíra Funkeho. Umělce, který dokázal nehmotné city vyjádřit hmotnými prostředky.
| Jaromír Funke: Mezi konstrukcí a emocí |
|---|
| Moravská galerie, Místodržitelský palác, Brno, do 19. ledna 2014 |