Článek
Dívka z kanadského Ontaria začínala jako doprovod známé zpěvačky jménem Shania Twainová a v sedmnácti se jí podařilo vydat debutové album Let Go. Prodávalo se výborně. Další album Under My Skin vyšlo v roce 2004 a opět zaujalo teenagery natolik, že se stalo bestsellerem, podobně pak CD The Best Damn Thing. Kromě toho se Avril prosazuje také ve světě filmu.
Patří k vlně snaživě „zlobivých“ holek pop music, které se na scéně prosadily po roce 2000. Od jejího debutu jí také provází zapeklitá otázka, jak být nezávislá divoška s kytarou a současně poslušně „prodávat“.
Teenagerské protesty mohly být roztomilé, když jí bylo sedmnáct, jenže už brzy jí bude třicet - a hudebně se příliš nevyvinula. A nejen hudebně - je příznačné, že jedna píseň se jmenuje Sedmnáct a „překvapivě“ v ní autorka vzpomíná na to, že bylo super, když jí bylo sedmnáct.
Úvodní Rock n roll představuje revival jednoduchých skandovaček ve stylu Alice Coopera a Kabátu. Na koncertech a v patřičné pivní náladě to může fungovat, na desce tolik ne. Prostotou se vyznačují i další tracky, refrény lze označit za chytlavé. Od monotónního proudu se liší zamyšlená, folkověji laděná Give You What You Like a maličko živěji a alternativněji působí Bad Girl se slušným úvodním riffem (dokonce featuring Marilyn Manson!). Takhle mohla znít celá deska, kdy Avril nedělala kompromisy a sebrala odvahu dospět.