Výstavu tvoří tři základní linie, které se neustále prolínají. První z nich je časová osa, jejímž prostřednictvím se návštěvník seznámí s historickým vývojem obrazu Romů v médiích. „Vztah společnosti k Romům se v každé době odrážel ve sdělovacích prostředcích,” uvedl Schuster.

Například za první republiky se sice v médiích objevovaly i pozitivní zprávy o Romech, avšak většina jich zmiňovala problémy s kriminalitou. Podobné je to podle aktuálních výzkumů i nyní. Ke kriminalitě se nějakým způsobem vztahuje asi 60 procent současných zpráv. Výstava dokládá také štvavé kampaně proti Romům za protektorátu, jeden titulek je například označuje za „černé Židy”.

Druhá linie výstavy je zaměřena na romské novináře a romská média. Například název celé expozice „Paťan-ma paťan: Věřte-nevěřte” odkazuje k humorné rubrice na poslední straně časopisu Romano gendalos.

Kauza Břeclav

Třetí linie zprostředkovává podrobný pohled na vybrané kauzy v českých médiích. Kurátoři vybrali téma tábora v Letech u Písku, nabývání občanství po rozdělení Československa a takzvanou „kauzu Břeclav”. Chlapec z Břeclavi, který se sám zranil, si vymyslel, že jej napadli neznámí útočníci, patrně Romové. Veřejné mínění se kvůli tomu obrátilo proti místní romské komunitě.

„Výstava umožňuje sledovat zprávy o situaci v Břeclavi po dnech. Od první nejasné zprávy přes protiromskou hysterii až k oznámení, že vše byl jen výmysl. Pak už zájem médií stagnoval,” uvedl Schuster. Kurátorům se podařilo shromáždit také unikátní historické materiály z archivních zdrojů. Mezi nimi vyniká třeba krátký dokumentární film o obětech tábora v Letech z roku 1960. Pod názvem Nezapomeňte na tohle děvčátko jej natočil režisér Miroslav Bárta.