Doslova před několika hodinami vyšly u nás dosud nevydané nahrávky z muzikálu Aida, ve kterém jste ztvárnila Amneris, a vaše největší muzikálové hity na jednom kompletu. Proč nevyšel muzikál Aida kompletní?

Pokud vím, nemáme k dispozici autorská práva na vydání celého muzikálu. Rozhodli jsme se tedy s lidmi z vydavatelství Parlophone, že z něj posluchačům dáme alespoň něco. Vybrali jsme tedy ukázku a přidali další nádherné písničky z muzikálů, v nichž jsem účinkovala. Osobně mám velkou radost z fotek, které jsou v bookletu alba. Je mezi nimi například snímek z muzikálu Dracula, na kterém jsem s Danielem Landou. Hrál Draculu snad jen třikrát, takže je to vzácná fotka.

V muzikálech jste už zazpívala spoustu písniček. Jak jste volila ty, které jsou na albu?

Musím k nim mít vztah a musím vědět, že je chtějí posluchači. Stávalo se mi, že jsem k některým písním vztah měla, ale lidi je nepřijali. Jsem ale pro oboustranně výhodné smlouvy a jde mi i o to, aby byli spokojeni posluchači. Když vím, že si z Johanky z Arku budou vždycky zpívat hlavně Most přes minulost, nevidím důvod, proč bych na album dávala Nanebevzetí, když to není písnička, kterou hledají.

Vybírala jste všechny písničky sama?

Samozřejmě. Na své muzikálové kariéře jsem pracovala dlouho, od dvaadevadesátého roku, kdy jsem hrála v Bídnících na prknech vinohradského divadla v Praze, až po poslední role v Hudebním divadle v Karlíně. Kdyby něco vyšlo bez mého souhlasu, byla bych hodně naštvaná. Obvykle se moc nezlobím, ale jestli mě něco dokáže rozčílit, tak okamžik, kdy někdo kazí mou práci.

To album je propagace blížícího se turné…

Stejně jako sběrný dokument, který vyjde na DVD ve spolupráci s Českou televizí. Je velmi osobní a otevřený. Mám z něj velkou radost.

Několikrát jste řekla, že Černobílé turné bude v několika ohledech jiné. V čem konkrétně?

Ještě nikdy jsem nepřipravovala turné s tak velkým týmem lidí. Také jsem nikdy neměla na jevišti tolik lidí, kolik jich bude na tomto turné. A to se mi zdá, že se jejich počet neustále zvětšuje. Spolupracuji s režisérem Jeffem Minaříkem, který tomu, co se bude dít na pódiu, dává příběh a duši, a s choreografem Miněm Kerešem. Pojedou se mnou dvě kapely, má a jedna velmi bigbítová. Myslím si, že to bude opravdu zajímavé.

Prý jste přípravám na turné přizpůsobila i svůj jídelníček.

To je pravda. Nedávno jsem pracovala s jedním uznávaným ruským fotografem. S jeho týmem jsme fotili jeden den v Praze a pak jsme letěli do Černé Hory, kde jsme fotili na moři. Byli jsme tam obklopeni neuvěřitelnou spoustou úžasných jídel. Já ale měla jablkový den, protože se chystám na turné.

Zpěvačka na pódiu není jenom o tom, že hezky zazpívá. Důležité také je, aby se na ni dalo dívat. Když se dobře připravím, vím, že to, co se bude dít na jevišti, bude čistá radost.

Dostanou některé vaše písničky při koncertech na turné novou podobu?

Pracuji na tom se slovenskými tvůrci z Creative Music House, Mariánem Kachútem, Peterem Grausem a Tomášem Zubákem. Napsali mi písničku Jsem to já, která měla premiéru tento týden. Připravují pro mě na koncerty také nějaké remixy, a jelikož je to dobrá spolupráce, chtěla bych s nimi příští rok připravit nové cédéčko.

Čím vás jejich práce okouzlila?

Je to mladé, pěkné, voňavé, bezstarostné. Přesně to jsem potřebovala.

Bude taková i vaše příští deska?

Ano. Lidé dnes mají hodně starostí a já chci zpívat písničky, které je potěší a budou při nich mít hezký pocit. Loni jsem vydala krásnou a náročnou desku Modi. Umělecky mě naprosto ukojila, ale teď jsem v období, kdy si potřebuju hrát a zlobit.

Vidíte, a já si myslel, že album Modi je prvním krokem na vaší cestě k šansonům…

Dejte mi ještě tak dvacet let. Ty ambice mám, ale ne teď. Teď chci být bezstarostná.