Hlavní obsah

Lidé se v Praze rozloučili s režisérem Krejčíkem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslední rozloučení s filmovým režisérem a scenáristou Jiřím Krejčíkem, který zemřel 8. srpna ve věku 95 let, proběhlo 16. srpna ve farním kostele sv. Vojtěcha v Praze.

Lidé se loučili s režisérem a scenáristou Jiřím Krejčíkem.Video: Novinky

 
Článek

S režisérem se přišli rozloučit mimo jiné ředitel Národního filmového archívu Michal Bregant, Juraj Jakubisko, Miroslav Ondříček, Carmen Mayerová, Petr Kostka či Tereza Kostková.

„Já jsem ho měl moc rád, mám ho rád a budu ho mít rád, protože to byla velká barrandovská osobnost z doby, kdy Barrandov rovnalo se česká kinematografie,“ řekl Bregant.

Dále přišli kritik A. J. Liehm, scenárista a spisovatel Vladimír Körner, herečky Eva Holubová, Eliška Balzerová či Marie Málková. U rakve byly například věnce a kytice rodiny, premiéra Jiřího Rusnoka, ministerstva kultury, České televize, barrandovského studia, Filmexportu, Národního filmového archivu, Českého filmového a televizního svazu FITES a fakult Akademie múzických umění.

Foto: Milan Malíček, Právo

Carmen Mayerová a Petr Kostka

Foto: Milan Malíček, Právo

Juraj Jakubisko (vpravo) a Miroslav Ondříček

Foto: Milan Malíček, Právo

Známý filmař Miroslav Ondříček na pohřebu Jiřího Krejčíka

Foto: Milan Malíček, Právo

Pohřeb režiséra Jiří Krejčíka v kostele Sv. Vojtěcha na Praze 1. Na pohřeb přišla také Tereza Kostková s rodiči.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK
Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Poslední rozloučení s Jiřím Krejčíkem

Jiří Krejčík, který se narodil 26. června 1918 v Praze, začínal jako tvůrce krátkých filmů a reklam. První celovečerní film, který režíroval, se jmenoval Týden v tichém domě a vznikl podle Povídek malostranských Jana Nerudy. Během šesté dekády stvořil několik vynikajících a dodnes promítaných děl, jako jsou Vyšší princip, řešící morální dilemata období heydrichiády, či výborná komedie Svatba jako řemen. V ní dvě trochu komické figurky řešily znásilnění Ivy Janžurové.

Úspěšná byla i komedie podle irského dramatika Seana O’Caseyho Pension pro svobodné pány. Portrét naší slavné operní pěvkyně Emy Destinnové podal ve snímku Božská Ema koncem sedmdesátých let.

Reklama

Výběr článků

Načítám