Vaše poslední album se jmenuje Here and Now, Tady a teď. Žijete tak?

To jste mě rozesmála, protože tak nežiju nikdy. Opravdu ani trochu. Vždycky jsem myšlenkami v budoucnosti. Vlastně i teď, když jsem na dovolené v jižní Francii (rozhovor vznikl v červnu – pozn. aut), kde je opravdu nádherně, jsem už myšlenkami na podzimním turné. Strašně se na něj těším. Brzy budeme vydávat album největších hitů, na které bude turné zaměřeno. Nedávno jsme na ně nahráli dvě nové písničky, které budou jeho součástí.

Bylo těžké vybrat ty hity?

Je to těžký úkol, se kterým se musí poprat každá kapela, která kdy vydávala výběrové album. Hitů, jež si dobře vedly v rádiu, máme vlastně docela dost, ale o to je to těžší. Během následujícího léta bychom rádi vydali album s novými písničkami.

Jste v kapele s bratrem Chadem, zpěvákem. Máte na hudbu vždy stejný názor?

Když se pohybujete v kreativním prostředí, vždy nastanou rozepře. Vždycky se objeví různé pohledy na to, co a jak dělat. Jde o to, aby zvítězil ten pohled, který nejvíce pomůže písni.

Celosvětově jste prodali již více než padesát miliónů alb. Kterou z vašich sedmi desek považujete vy osobně za nejlepší?

Je těžké vybrat jednu, protože by to mohlo vyznít tak, že vylučuji ostatní. Ale přiznám se, že Silver Side Up se mi zdá o malinko důležitější než ty další. Je na ní písnička How You Remind Me, která nám otevřela svět. Její vydání bylo pro nás klíčovým okamžikem. Neříkám, že je to mé nejoblíbenější album, ale je nejdůležitější.

Jeden z těch největších snů je dělat hudbu, a v tom jsme úspěšní

Co se pro vás změnilo po vydání této desky?

Náš život. Ta deska nás vzala na cestu kolem světa. Po jejím vydání jsme konečně mohli nasednout do letadla a poznat mnoho zemí. Myslím, že tak úspěšně stále koncertujeme díky ní.

Pamatujete si, jak písnička How Your Remind Me vznikala?

Velmi přesně. Byli jsme ve Vancouveru, připravovali materiál na novou desku a bylo velmi horké léto. Je to už třináct let, ale já si přesně pamatuji tu zkušebnu, kde jsme pracovali.

Jste nejpopulárnější kanadská kapela. Umožňuje vám takové postavení plnit si všechny vaše sny?

Jeden z těch největších snů je dělat hudbu, a v tom jsme úspěšní. Znám spoustu úžasných muzikantů, kteří mají vášeň i um, ale přesto se jim nedaří se hudbou živit. Musí se zajišťovat jinak. Je fantastické, že se to daří nám. Může se zdát, že už to nevnímáme, ale já si pořád uvědomuji, že žiju svůj sen.

Máte čas i na jiné věci?

Veškerý čas dělím mezi svou rodinu a hudbu. Má žena, dvě děti, turné a nahrávání alb mi už opravdu nedovolí dělat nic moc jiného. Nestěžuju si. Volný čas přijde dříve či později.

Je známá hudební rivalita mezi Velkou Británií a USA. Kde si v té pomyslné bitvě stojí Kanada?

Jsme někde uprostřed. Jsme největší soused Spojených států, naše společná hranice je nejdelší nestřežený hraniční přechod na světě. Proto máme velmi dobrý vztah. Rivalitu v tom nevidím, taková bitva mi přijde pošetilá. Mluvíme přece o umění, ne o sportu. Zdravá míra soutěživosti asi neuškodí, ale přílišná rivalita by nedávala smysl. A co se Británie týká, jsme přece součástí Commonwealthu.