Nejmarkantnější změnou oproti minulému roku bylo rozšíření hudební nabídky o novou, v pořadí čtvrtou scénu. Druhou výraznou změnou byla absence moderátorů jednotlivých pódií. V tom jde Mighty Sounds s dobou, protože většina velkých hudebních festivalů konferenciéry již nepotřebuje.

Tahákem byla bezpochyby britská punková skupina U. K. Subs v čele s nestárnoucím zpěvákem Charliem Harperem. Ten se obklopil mladšími spoluhráči a souboru to výrazně prospělo.

Podobný entuziasmus čišel i z dalších zástupců britské hudební scény, o poznání mladších The Computers. Jejich živelný špinavý rock’n’roll rozpohyboval celý stan. Zpěvák a kytarista Al Kershaw totiž dokázal navázat těsný kontakt s publikem. Neomezil se pouze na podávání rukou prvním řadám, ale nebál se ani skočit do davu a přinutit fanoušky k divokému tanci.

Povedené vystoupení předvedlo i rockové trio The Subways, které skvěle zvládlo promlouvat k mase pod pódiem i v češtině.

Na festivalu mají své nezastupitelné místo domácí soubory. Z jejich vystoupení lze usuzovat, že dokážou držet krok se zahraničními kolegy. Pořadatelé také vědí, že je vhodné vždy do programu zařadit i něco netradičního. Proto patří k oblíbeným účastníkům Swing Band Tábor, který opět dokázal příjemně otevřít poslední den festivalu.

Kalifornští hardcoroví veteráni Suicidal Tendencies už s prvním nedělním nočním rozechvěním kytarových strun nenechali nikoho na pochybách, kdo je hlavní třpytivou hvězdou festivalu Mighty Sounds. Odvedli naprosto profesionální výkon, ale zároveň bylo vidět, že je hraní stále baví.

Mike Muir ze Suicidal Tendencies.

Mike Muir ze Suicidal Tendencies.

FOTO: Jan Šída

Zpěvák a zakládající člen Mike Muir (se svým typickým šátkem hluboko do čela) nechal na prknech doslova duši. Ačkoli na něm bylo vidět postupující stáří a zároveň i fyzická opotřebovanost (místy kulhal), nic si neodpustil.

Běhal celou dobu z jedné strany dlouhého pódia na druhou a s vervou plival slova textů do tmy. Jeho kolegové mu čile sekundovali a vytvářeli hutnou hudební hmotu deroucí se dravě kupředu. A když pak na konci vystoupení Muir pozval své věrné fanoušky k sobě na scénu, nebraly ovace konce. Tak se má chovat opravdová hvězda.

Ky-Mani Marley sice nehrál tak hlučně, nicméně i jeho reggae nepostrádalo tu správnou energii. Houpavá muzika na první poslech evokovala pohodu, ale vnímavý posluchač přijímal pozitivní vibrace procházející celým tělem. Šamanské rytmy Ky-Maniho Marleye roztančily předpůlnoční hosty festivalu.

A po půlnoci za přicházejícího úplňku udělali pomyslnou tečku za letošním Mighty Sounds berlínští Mad Sin. Dostáli cele své přezdívce králové psychobilly a svou temnou i rytmickou hudbou uhranuli spřízněné duše, které si přišly naplno užít poslední chvíle vydařené třídenní akce.

Mighty Sounds každý rok dokazuje, že patří do první ligy domácích festivalů. K jeho hlavním přednostem patří fakt, že drtivá většina fanoušků jede na muziku, které rozumí. Ke cti pořadatelů patří i snaha o ekologický přístup. Letos se jim například podařilo pořídit ekologické tácky na jídlo vyrobené ze spadaných palmových listů.

Na festival přišlo podle sdělení pořadatelů 11 tisíc diváků.