Řadu let se na české klubové scéně nedělo nic podstatného. Jaké je to podle vás teď?

Eddie: Mění se to. Mám pocit, že se tu pomalu začínají objevovat zajímavé kapely, které by mohly časem nahradit ty zajeté. Cítím, že se dává více prostoru mladším nebo méně známým skupinám. Před lety jsem četl rozhovor s Márdim, zpěvákem a kytaristou Vypsané fixy. Říkal v něm, že kapely, které na sobě pracují a vydrží, se dostanou nahoru. Nepůjde to prý rychle, ale pílí a výdrží se dostanou výš a výš.

Mám podobný názor. Když jsme před šesti lety začínali a hráli jsme v pražských klubech, byla kolem nás spousta skupin. O většině z nich dnes už není slyšet anebo neexistují. My se snažíme vyvíjet a stále pracovat, takže by se nám mohlo povést něčeho dosáhnout.

Chtěli jste se na to někdy vykašlat?

Eddie: Vždycky jsem dělal hudbu s tím, že mě to baví. Proto mě nikdy nenapadlo, že bych se jí vzdal.

A už vůbec jsem neuvažoval tak, že bychom dávno měli mít hity v rádiu, hrát na největších festivalech v zemi a mít za to tolik a tolik peněz. Žijeme v České republice, kde jsou možnosti prosadit se omezené. Pokud se nedostaneme dál, hudbě se budu věnovat pořád.

Jak podle vás pomáhají mladým kapelám média?

Mejla: Nefunguje to tady tak, že by objevovala nová jména. Musíme na to tedy jít jinak. Je potřeba co nejvíce hrát, navázat na sebe fanoušky a jejich zájem o koncerty a nahrávky může vést k tomu, že si kapel nakonec všimnou i média. Klíčová je sounáležitost s fanoušky.

Eddie: Myslím si také, že v dnešní době nestačí jen hrát dobrou muziku. Je třeba připravit dobrý koncert, udělat z něho show, mít promyšlenou image. To všechno od sebe kapely odlišuje.

Jaké kroky teď podniknou Evelynne?

Mejla: Rozdělili jsme je na dvě fáze. První bylo listopadové vydání prvního alba Anonymity. Je to reakce na anonymní komunikaci po internetu, kdy jsou spolu v kontaktu lidé, kteří se třeba vůbec neznají. Momentálně jsme už ve druhé fázi. Pojmenovali jsme ji Identity, což bude i název nového alba. Chtěli bychom vylézt z anonymity, setkávat se s fanoušky, prožívat s nimi koncerty, komunikovat, prostě jít do toho naplno.