Jak jste spokojen s úrovní zahajovacího pondělního koncertu a se zájmem návštěvníků o celý festival?

Zahajovací večer byl nesmírně krásný, hala Gong byla i letos vyprodaná čili přišlo 1500 návštěvníků. Symfonický orchestr Českého rozhlasu hrál skvěle a Beethovenův koncert pro klavír a orchestr v podání Larse Vogta byl pro všechny, s nimiž jsem mluvil, velkým zážitkem. V úterý se ve vítkovickém zámečku konal komorní koncert věnovaný violoncellu a Davidu Popperovi a lidé byli naprosto nadšeni. Mým přáním je, aby v tomto duchu pokračoval festival i dále. Jsou koncerty, které jsou vyprodané nebo na které zbývá už jen málo vstupenek, ale mrzí mě menší zájem o některé velmi kvalitní projekty, třeba o hostování drážďanského Kreuzchoru, který s Janáčkovou filharmonií v sobotu v Ostravě uvede Elgarovo oratorium Sen Gerontiův.

Vraťme se ještě k zahajovacímu koncertu. Už druhým rokem se konal ve vítkovické hale Gong. Osvědčil se tento prostor pro koncerty klasické hudby?

Uvědomme si jednu věc – zadání pro pana architekta Pleskota bylo vybudovat kongresovou a víceúčelovou aulu. To se mu povedlo výborně. Dokážu si představit řadu věcí, které mohly být lépe řešeny, například poddimenzované toalety nebo jediná přístupová cesta po eskalátorech, která není optimálně řešena. Ovšem jako celek je Gong unikátní a lidé, kteří přijíždějí z Prahy a z dalších míst, jsou naprosto nadšeni.

Ale k vaší otázce – samozřejmě záleží na tom, jak orchestr hraje a jak jsou hráči rozmístěni. Proti loňskému zahajovacímu koncertu to letos bylo zvukově o padesát, možná o sedmdesát procent lepší. Jsou místa, kde je zvuk konkrétnější, a místa, kde splývá a kde nejsou jednotlivé nuance tak dobře uchem rozlišitelné. Ale myslím, že když se všichni ještě naučíme s tím prostorem pracovat, budou koncerty v Gongu vždy výjimečná záležitost. Koneckonců když Lars Vogt na úvodním koncertu přidával Chopinovo Nocturno, tak ta pianissima byla slyšet absolutně všude. Ale zdůrazňuji: není to koncertní sál. Kvalitní koncertní sál Ostrava bohužel stále nemá a já věřím, že jednou ho mít bude.

V Gongu se v sobotu uskuteční také největší projekt festivalu, bude zde uvedeno již zmíněné Elgarovo oratorium Sen Gerontiův. To není zrovna známé dílo. Proč by lidé měli na sobotní koncert přijít?

Je to opravdu neznámý titul neznámého autora, nicméně je to titul nádherný a výjimečný. Ta hudba je nesmírně lyrická, křehká a melodicky bohatá. A slavný sbor Dresden Kreuzchor patří mezi nejlepší hudební tělesa na světě. Je to 120 chlapců, kteří zpívají neuvěřitelným způsobem. Nevím, kdy se nám je příště povede přivést do Ostravy. A když se tento výjimečný sbor spojí s Janáčkovou filharmonií a se třemi vynikajícími sólisty, už jen to skýtá záruku, že zážitek bude nesmírně silný.

V dalších dnech festival opustí na několik dní Ostravu a zamíří do Opavy nebo třeba do Kravař. Jak se osvědčilo rozšíření programu i mimo území Ostravy?

Ostrava naprosto logicky zůstává centrem festivalu, ale každoročně asi pět koncertů pořádáme i mimo Ostravu. A Opava je město s bohatým kulturním životem, kde si festivalového programu lidé vždy velmi váží. Můžeme si tam dovolit uvést i poměrně náročná díla. Uvedli jsme tam například Beethovenovu Mši C dur, oratorium Mojžíš české skladatelky Sylvie Bodorové a letos bude ve Slezském divadle v Opavě hostovat Slovenská filharmonie s francouzským šéfdirigentem Villaumem Emmanuelem, jehož kariéra jde strmě vzhůru.

Ludgeřovice mají nejlepší varhany v celé diecézi, takže tento krásný novogotický kostel nemůžeme vynechat ani letos, a Kravaře jsou nejenom místem, které všichni spojují s golfem nebo s krásnými vánočními a velikonočními trhy, ale tamní kostel sv. Bartoloměje je prostor, kam rádi umísťujeme soubory hrající poučenou interpretaci hudby baroka a renesance. Je to místo, kam taková hudba patří, a letos tam zazní Agricolova mše z 15. století.

Festival Janáčkův máj během své historie, ale i v posledních letech zaznamenal řadu změn. Mění se podle vás i jeho publikum?

Festivalové publikum je nesmírně kultivované a musím říct, že je čím dál vzdělanější. Je různorodější než publikum, které chodí například na koncerty filharmonie. Přibývá posluchačů střední generace a na určité koncerty chodí i hodně mladé publikum, z čehož mám velkou radost.

My se v posledních ročnících snažíme jít cestou jasného vyprofilování jednotlivých programů, aby návštěvník nezažíval různorodý koktejl v jednom večeru. A zdá se, že publikum to má takhle rádo. I když přijde na určitý typ hudby méně posluchačů, přijdou takoví, kteří o takový typ hudby nebo o konkrétního interpreta opravdu stojí, a atmosféra pak bývá i přes nižší návštěvnost velmi pěkná.