Článek
Ve skutečnosti ale trvalo relativně dlouho, než se z Marleyho stal v Evropě fenomén. Neměl moc reklamy a vynikající desku, dnes považovanou za jednu z nejlepších v celé historii reggae, ze začátku ani nehrála rádia. Lidé se o ní nemohli dozvědět.
Později ale Marley prodal mnoho miliónů zvukových nosičů. Právě deska Catch a Fire je považována za průlomovou - obsahovala písně jako Concrete Jungle, Stir It Up, Kinky Reggae či No More Trouble.
Další album Burnin' je dnes rovněž slavné, ale Blackwell ho nepovažuje za tak zdařilé jako první. Je podle něj rozptýlené, nesoustředěné, neposlouchá se hladce jako singl.
Chvála Raging Fyah
Raging Fyah
K dnešní hudební scéně na Jamajce má bývalý Marleyho producent velmi vřelý vztah. „Hudebně se hodně změnila,“ říká, „je tam nová vlna umělců, autorů, herců, muzikantů, velmi tvůrčí vlna... třeba chlapík, kterému říkají Chronixx, je, myslím, skvělý. Pak je tu skupina No-Maddz, to je spíše divadlo než hudební skupina, jsou to herci, je to audio-vizuální druh projektu a jsou opravdu dobří, talentovaní a chytří.“
„A taky skupina Raging Fyah, ta má v sobě esenci klasického reggae, ale nezní to jako stará hudba. A starý, ale dobrý Shaggy. Dělá skvělou muziku,“ dodal.
Bob Marley se díky Blackwellovi proslavil po celém světě. Po albech Catch A Fire a Burnin', kde nalezneme megahit I Shot the Sheriff, vydal desky Natty Dread (Lively Up Yourself, No Woman, No Cry) nebo Rastaman Vibration, Exodus a Kaya. Roku 1981 umřel v pouhých 36 letech na rakovinu.