Kdo, kdy a za jakých okolností vlastně vymyslel název kapely?

Název Fleret jsem vymyslel já, na podzim roku 1983. Bylo to v době minulého režimu, kdy jsme z počátku vystupovali pod názvem Šperhák. Tehdejší mocipáni nám název zakázali. Tak jsem vzal slovník cizích slov a hledal slovo, které bude dobře znít a bude třeba náhradou k původnímu názvu.

Říkal jsem si, že by to mělo být něco, čím se dá šťourat, píchat či rýpat do něčeho. Do oka mi padlo slovo Fleret. Jméno bylo na světě.

Bezesporu jednou z nejúspěšnějších kapitol existence Fleretu je sedmnáctiletá spolupráce se zpěvačkou Jarmilou Šulákovou. Kam zaměříte svou tvorbu po konci této éry?

Je omyl myslet si, že bychom byli s Fleretem jen nějaká doprovodná skupina Jarmily Šulákové. Fleret se proslavil už dávno před tím. Vyhráli jsme řadu soutěží, dokonce dvakrát celostátní Portu v Plzni. Natočili jsme několik úspěšných alb – třeba Zafúkané, a máme za sebou úspěšná turné třeba po Francii. Klip Zafúkané byl odvysílán v televizi snad devadesátkrát.

Do tohoto rozjetého vlaku nastoupila Jarmila. Beru to tak, že byla třešničkou na dortu – překvapením, které jsme fanouškům vozili na koncerty.

A co bude dělat Fleret po odchodu Jarmilky do hudební penze? Skládat a hrát své vlastní písničky. A co nejvíce koncertovat, to se nemění. Ale já se přiznám – Fleret mám nejraději bez bab.

Textová zakořeněnost Fleretu patří fenoménu Valašska. Spolu s rockovou živostí oslovujete posluchače v celé naší zemi. Jak a čím si to vysvětlit?

Kdysi o nás kamarád novinář Tonda Kuzník napsal: „Na hudbu Fleretu získáte lehce závislost. Bát se jí však nemusíte. Nejde sice léčit, ale proč byste se jí zbavovali, není nebezpečná. Abstinenční příznaky znovu a znovu uspokojíte třeba návštěvou jejich dalšího koncertu…“

Myslím, že to celkem vystihl. Vždy ke koncertu přistupujeme tak, jako by byl poslední, a vydáváme při něm veškerou svou energii. Musíme lidi dostat na naši stranu, zapojit je do naší hry tak důsledně, až se stanou součástí koncertu. Jsme z trochu exotického Valašska, to nám prospívá. Zajímavá a místy nepoznaná exotika se projevuje i v našich valašských textech.

Spojte vynikající trio textařů Mrlík, Matějka, Mysliveček a všeobecně populární témata, která si lidé rádi poslechnou – a je to. Vše je podpořené ještě lidovou valašskou melodikou a tvrdým hudebním doprovodem, podobně jako je tvrdý život na Valašsku. To dává dohromady celek, který neuvěřitelně a jakoby lehce funguje.

Vaše deska z roku 2011 O krásách Valašska okrajově akcentuje i společenské motivy. V poetické rovině například v písni Utěká to utěká a poněkud ostřeji v Loutkové. Měl by folk plnit protestní roli?

Fleret byl vždy apolitická kapela a přiznám se, že ani nemám rád umělce, kteří fušují do politiky. Člověk se ale ozvat musí. Přece na sobě nenechá štípat dříví. A my máme možnost jako lidi vystupující před fanoušky jim svůj postoj sdělit. Otevřít jim oči, aby o těch věcech začali přemýšlet a třeba je i trochu někam nasměrovat.

Protože s tou poslední vládou se opravdu nedá v mnoha věcech souhlasit, tak jsme i my vyjádřili svůj názor. Píseň Loutková je, myslím, jasná. A v písni Utěká to utěká jsme vyjádřili obavy z budoucnosti. Kam až tu naši malou lodičku tito lodivodové politiky dovedou. A rovněž je tam takový povzdech nad tím, jak bylo krásné, když fabriky, firmy a nemovitosti patřily Čechům, ne cizákům, kteří už nám vše dávno diktují.

Co lze říci o novém albu, které jste natočili v lednu jako tradičně v Ostravě?

Nová deska je už na světě, vyšla 12. února. Jmenuje se Umělci na šňůře a obsahuje největší hity Fleretu tak, jak si je naši fanoušci po několik let hlasováním na našich webových stránkách sestavili. Jde o záznam živého koncertu ze studia Českého rozhlasu v Ostravě. Nacpali jsme do studia na 180 fanoušků, kteří dělali atmosféru, a celý koncert jsme natočili tak, jak běžel. Je to in natura, a to bez jakýchkoli úprav či dotáček. Kapela je teď v takové koncertní kondici, že to nebylo potřeba. O to je to cennější. Album obsahuje dvacet nově natočených písní a tři bonusy natáčené starou sestavou před téměř třiceti lety.

Jaké přání má Fleret do své čtvrté dekády?

Jediné přání. Zdraví. Zbytek si už svou prací a houževnatostí dobudeme. Tak to již třicet let děláme.