Podnětem k mnohaleté práci se Winterovi stala objevná výstava Primitivismus ve 20. století, kterou v roce 1984 uspořádal William Rubin v Muzeu moderního umění v New Yorku. Diváci tehdy spatřili, jak byl Paul Gauguin ovlivněn domorodými reliéfy z Tahiti, Pablo Picasso a Henri Matisse černošskými maskami a třeba Henry Moore uměním Toltéků z předkolumbovského Mexika.

Čeští klasikové moderního umění šli v tomto ohledu ještě dále. Vedle zájmu o divošské umění jako netradiční zdroj pro výtvarné podněty zaujal některé z nich problém estetiky a dějin umění skutečně do hloubky. Malíř Josef Čapek dokonce sepsal knihu Umění přírodních národů, která byla ve své době raritou a úctyhodná je i dnes. Česká avantgarda však stála stranou Rubinovy pozornosti, takže tato důležitá kapitola našich dějin umění našla zpracování až nyní – díky Tomáši Winterovi.

Česko sice nemělo žádné kolonie jako Francie, Španělsko, Anglie nebo Belgie, ale zájem o mimoevropské civilizace byl u nás od 19. století hluboký a zásluhou mnoha nadšenců se v Praze objevily i pozoruhodné sbírky. Přivezl je třeba Vojtěch Náprstek ze Severní Ameriky, Emil Holub z Afriky nebo Alberto Vojtěch Frič z Jižní Ameriky. Jejich jména připomínají v Plzni některé vybrané exponáty. Vzácností jsou třeba autentické Holubovy etnografické kresby.

Výstava dokumentuje také sbírky primitivního umění, zejména černošského, jaké vlastnili obdivovatelé kubismu, historik umění Vincenc Kramář a malíři Emil Filla a Josef Čapek. Jejich kolekci kdysi nadšeně nasnímal velikán české fotografie Josef Sudek.

Aleš i Mucha

Zájem o mimoevropské kultury Afriky a Ameriky je pak názorně ukázán na kresbách a obrazech Mikoláše Alše, Františka Kupky, Otakara Nejedlého, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Františka Hudečka, Alfonse Muchy, Františka Tichého nebo Aléna Diviše. Taková vzájemná konfrontace umění přírodních národů a české avantgardy tu dosud nebyla!

Návštěvníci v Plzni objeví i rukopis Čapkovy knihy o umění divochů, Kramářovy poznámky z návštěvy Muzea člověka v pařížském Trocadéru nebo etnografické sbírky Adolfa Hoffmeistera.

Tomáš Winter prostě odvedl obrovský kus práce, když z mnoha státních muzeí i soukromých sbírek shromáždil až fascinující doklady jak pro výtvarnou ikonografii, tedy popis témat a námětů, tak pro stylové inspirace, které české kubisty, surrealisty i expresionisty vedly k prazákladním tvarům, jež je fascinovaly v umění urozených divochů.

Jistý problém je v tom, že Masné krámy v Plzni se na podobný typ výstavy moc nehodí. Chybí jim výraznější výtvarná dominanta, úvodní vstup s barokní ikonografií je téměř nudný a celek nechtěně působí trochu jako improvizace. Teprve pokud se pustíte do hlubšího studia toho, co je na výstavě vlastně prezentováno, objevíte skutečné poklady.

Katalog je v tomto ohledu trochu lepší než sama výstava, ale přesto si za tento výstavní počin zaslouží Západočeská galerie pochvalu. V Masných krámech budou Palmy na Vltavě k vidění do 28. dubna.

Celkové hodnocení 80 %