Článek
Nestor ostravské činoherní režie, který ovlivnil několik generací herců i režisérů, byl podepsán pod mnoha špičkovými inscenacemi - v Divadle Petra Bezruče to byly například tituly Chaos je sousedem Boha, Plešatá zpěvačka, Výmlat, Zabiják Joe, Bernarda a spousta dalších.
Poslední hrou, kterou režíroval, byly Ionescovy Židle v Komorní scéně Aréna. „On nebyl jen špičkový režisér, on byl opravdový guru. Když nějakého herce pochválil, znamenalo to totéž, jako by dotyčný dostal nějakou divadelní cenu,“ uvedl dramaturg Komorní scény Aréna Tomáš Vůjtek, který byl se zesnulým režisérem v kontaktu téměř do jeho posledních dnů.
S jeho odchodem končí dobré časy.
Dodal, že Janík, kterému kolegové důvěrně říkali Dědečku, patřil mezi režiséry, kteří milují herce. „Nevytvářel velké koncepce s velkou scénou, jak to dnes mnozí dělají, protože věděl, že inscenaci vytváří herec. Tím nás všechny inspiroval a to po něm v Ostravě zůstalo,“ dodal Vůjtek, který se s Janíkem naposledy viděl před Vánoci, kdy mu předal k posouzení svou novou hru.
Režisér Josef Janík během zkoušky své poslední inscenace, kterou byly Židle v Komorní scéně Aréna.
„Pak jsme spolu mluvili ještě 27. prosince. Ještě žertoval, že už tady dlouho nebude. Když jsem se teď dozvěděl, že se to stalo, nebyl jsem tomu schopen uvěřit,“ dodal Vůjtek.
Dlouholetý herec Divadla Petra Bezruče Norbert Lichý tvrdí, že na Janíkovi oceňoval vzájemný respekt a úctu ke kolegům a také cit pro dramatickou stavbu. „S jeho odchodem definitivně skončily dobré časy. I kdybych snad chtěl, nikdy na práci s ním nezapomenu, protože se tu a tam připomene sama,“ říká Lichý.
„Škoda, že pan Janík nemohl vychovat více herců, než na kolik mu život stačil,“ tvrdí jeho kolegyně Kateřina Krejčí. „On byl prostě originál. Přísný, neústupný, ironický, ale také vtipný, laskavý a moudrý. Fascinovala mě jeho nekonvenční práce s divadelní konvencí,“ dodává herečka Marcela Čapková.
Režisér Josef Janík během zkoušky své poslední inscenace, kterou byly Židle v Komorní scéně Aréna.
Zpráva o smrti Janíka zasáhla i divadelní scénu v Praze. „Odešel jeden z posledních bardů českého divadla. Je mi moc smutno. Byl to můj divadelní táta,“ konstatoval dramaturg Činoherního klubu Praha Roman Císař.
Divadelní kritik Jiří P. Kříž tvrdí, že na jeho inscenacích šlo jen málokdy něco odstřelit, protože byly dokonalé. „A za druhé - byl laskavým generačním svorníkem, proto si rozuměl i s bouřliváky v Aréně. Má velkou zásluhu na tom, že dokonce i v Divadelních novinách už objevili, že Ostrava je centrem českého divadla. Bude svému městu hodně chybět,“ posteskl si Kříž.