Kapela letos oslavuje tři desetiletí na scéně a vy jste se v srpnu potřetí oženil. Je v tom nějaká symbolika?

Oženil jsem se v den svého svátku, tedy 9. srpna ve třináct hodin a třicet tři minut. Pro mě v tom symbolika je. Jsem trochu pověrčivý, i když doba kolem je pragmatická. Nejvíc věřím na čísla. A to nejenom proto, že jsem hrával ruletu, kde jsou čísla také důležitá.

Byl jste úspěšný hráč?

Řekl bych, že ano. V ruletě se ale běžně stává, že jednou hodně peněz vyhrajete a jindy naopak prohrajete. Ruleta je navíc vymyšlená tak, že prohráváte. To jsou fakta. Naleštěné budovy kasin a jejich personál musí z něčeho žít.

Jak jste už výročí kapely oslavili?

V květnu jsme uspořádali koncert v údolí řeky Oslavy, pod skálou se zříceninou hradu Ketkovák. Přišlo na něj více než dva tisíce lidí, většinou trampů a lidí, kteří mají rádi hudbu Kamelotu. Hrozně mě pobavilo, že šli tři kilometry do kempu, kde se koncert konal, a pak tři kilometry zpátky. Každý, kdo si to chtěl užít, musel absolvovat šest kilometrů, aby se od civilizace na místo konání a zpět dostal. Udělali jsme tedy kus práce pro zdraví určité části naší civilizace. Spousta lidí přespala venku, protože vyšlo počasí a oni to vzali jako čundr. Byl to krásný večer.

Které období bylo pro Kamelot v jeho historii nejšťastnější?

Člověk si vždycky říká, že to nejlepší ho teprve čeká. Pokud bych ale měl být realista, řeknu, že dobré časy byly na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Vlastně do doby, než nastoupil internet.

V čem je internet překážkou?

Spoustě věcí pomáhá, to je pravda. Pro hudbu není dobrý, škodí jí. Jde především o stahování muziky zdarma. Já to tušil už v době, kdy se na trh dostaly první vypalovačky. Lidem z vydavatelské společnosti EMI jsem říkal, že se to nemělo stát, protože je to začátek záhuby hudby. Nikdo mě ale tenkrát neposlouchal. Proč také?

Vadí vám stahování muziky zdarma?

Vadí, protože se mě to týká. Na internetu se dá nové album stáhnout v podstatě hned. Když jsme letos vydávali desku Proti proudu, tři dny před vydáním už byla ke stažení zdarma na internetu. Vůbec nevím, jak se tam dostala, nevím, jakými kanály to šlo. Vím jen, že za to není žádný postih. V takové situaci je těžké najít motivaci k nahrávání další desky. Stojí to totiž hromadu peněz.

Psát písničky je pro mě radost, to se neplatí. Nákladná je ale produkce a nahrávání. Natočit album v dobrém studiu kvalitně, zaplatit hosty, cestovní náklady, výtvarníka, fotografy a všechno další stojí třeba až půl miliónu. Ten je třeba někde vygenerovat. Když to neudělá prodej desky, tak kdo? Zbývají jedině kamarádi a fanoušci, kteří mají nějaké prostředky a sponzorsky celou tu věc podpoří.

Jak z toho ven?

Pokud někdo nevynalezne médium, ze kterého hudba nepůjde stáhnout, tak to s nahráváním desek bude čím dál tím horší, až to jednou skončí.

Vaše nejslavnější píseň se jmenuje Zachraňte koně. Jak přišla na svět?

Četl jsem knížku Otakara Batličky a zaujala mě v ní povídka Prérie hoří. Popisuje, jak dva jezdci zachrání koně před blížícím se požárem. Strašně se mi líbila, přimyslel jsem si ještě stáje a vznikla písnička.

Čím bude váš výroční koncert v Lucerně zajímavý?

Zahraje si na něm například stará sestava Kamelotu, kromě Radomila Michala, který už zemřel. Po více než dvaadvaceti letech se na pódium vrátí zpěvačka a má první manželka Věra Horká, ze špitálu jsme vytáhli bývalého bubeníka Jaroslava Zoufalého, který je vážně nemocný, nicméně je a vždycky byl bezva chlap plný energie a humoru. Hrát budeme pětadvacet nejslavnějších písniček. Jako hosté se objeví třeba Ilona Csáková nebo Blanka Šrůmová.