Všech šestnáct tvoří partu, jež táhne doslova za jeden provaz. Lacrimae znamená slzy, které také visí v podobě nasvícených igelitových pytlů s vodou v prostoru šapitó.

Voda je jedním z témat představení, v němž jde především o risk, handicap, erotiku, ale také o pachtění se za neuchopitelným ideálem v podobě „urban knitting“ – pletení obřích sítí obepínajících těla i předměty.

Představení má dobrý temporytmus vytvářený do značné míry živou hudbou, především mužským vokálem, ale i kytarou, bicími, klávesami a houslemi v rukou provazochodce.

Lacrimae se nebojí jít do ožehavých témat

Citlivě pracuje s nahotou, jež není samoúčelná, ale slouží celku složenému ze zázračných momentů: krása nahého dívčího těla podtržená šálovým závěsem, působivý kontrast křehké tělesnosti a masivních balvanů, jež nahý Sisyfos soustředěně vrší jeden na druhý, mužské tělo létající vzduchem vpletené do provazů, dívka s vlajícími vlasy popírající na volně zavěšeném laně zákony zemské gravitace.

Akrobacie postavená na hlavu – tentokrát ovšem na hlavy loutek.

Akrobacie postavená na hlavu – tentokrát ovšem na hlavy loutek.

FOTO: Archiv Letní Letná

Lacrimae se nebojí jít ani do tak ožehavých témat, jakým je ochrnuté tělo, jemuž zavěšení na provaze nad zemí propůjčuje krásu a svobodu.

Fyzická tělesnost je propojená s loutkami, tancem, hudbou, poezií, ale i s groteskním nadhledem, to vše v dobře vyvážené kombinaci kořeněné pocitem dokonalé spoluúčasti a zainteresovanosti všech aktérů.

Projekt Lacrimae se bude dále vyvíjet a premiéru má mít v lednu v Marseille, poté v Göteborgu a na příštím ročníku Letní Letné. Už teď je na co se těšit.

Celkové hodnocení: 90 %