Článek
Grafiku roku připravuje umělecká komise, která vybírá a hodnotí zaslané exponáty, ale nejdůležitější je, že tu neexistuje diskriminace ze strany témat či technik.
Živost přehlídce dává mezigenerační konfrontace i propojení volné tvorby s autorskými knihami. Prostě, kdo chce něco vědět o české grafice, neměl by si přehlídku nechat ujít.
Výstava je soutěžní a od druhého ročníku se uděluje i Cena Vladimíra Boudníka, kterou dotuje hlavní město Praha. Je to jakýsi český grafický Oscar, ocenění za celoživotní dílo.
Letos porota rozhodla, že novým laureátem se stane čtyřiašedesátiletý grafik, kreslíř a malíř Jiří Lindovský, od roku 1992 vedoucí grafického ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze. Lindovský využívá zvláštní, jakoby rentgenový pohled dovnitř technických struktur a vždy přitom vzpomíná na staré rádio Telefunken, které jeho otec pořád opravoval.
„Mohl jsem tak sledovat světlo elektronek, z něhož vlastně vycházejí zářící body mých kreseb. Zezadu z přístroje šla záře, vepředu blikalo magické oko. Natrvalo se tento svět techniky dostal i do mých grafik,“ říká čerstvý nositel Boudníkovy ceny.
Výstava v Clam-Gallasově paláci v centru Prahy i s díly Jiřího Lindovského potrvá do 1. dubna.