Článek
V neděli odvysílala Česká televize první ze čtyř částí seriálu Zdivočelá země. Nyní se děj vrací od počátku, kdy se Antonín Maděra (hraje ho Martin Dejdar), český pilot bojující za druhé světové války v Británii, dostává domů, do pohraniční vsi Svatý Štěpán. Jakmile dá rodný dům do pořádku, je stavení zničeno a on dostane nabídku využít statek.
V něm si parta mladých lidí hraje na kovboje. Maděra souhlasí, s kluky najde společnou řeč a oni postupně vyspívají v době, kdy se on stane obětí politicky motivované persekuce. V dalších částech sledují autoři jejich osudy, včetně manželky Ilony (Jana Hubinská), nejen během 50. let, kdy se v druhé části věnují Maděrovi i jeho spoluvězňům v lágru „na uranu“.
Třetí část začíná 20. srpna 1968 a ukazuje odpor společnosti vůči okupaci i trvající dozor StB v následujících letech nejen nad osudy hlavní postavy, která se opět dostává do vězení. Autoři vyprávějí příběhy řady dalších, mezi nimiž dominuje i Maděrův přítel, bývalý policista Kanda (v podání Jiřího Schmitzera).
Od dětství jim vymývali z duší jakoukoli touhu po svobodě
Není tajemstvím, že Jiří Stránský v románové předloze Zdivočelá země a Aukce a pak i v seriálu zpracoval vlastní zkušenost podobnou Maděrově. Podle jeho vyjádření byli v době vysílání první části mladí diváci „poznamenaní nesvobodou, do které se narodili a která jim od dětství vymývala z duší jakoukoli touhu po svobodě. Ve Zdivočelé zemi není nic vylhaného – o to je důležitější než všechny narůžovo natřené příběhy, které se snaží přesvědčit, že za komunistů to vlastně tak hrozné nebylo.“
Příběh vrcholí čtvrtou částí, kdy na začátku slaví Maděra v roce 1990 pětasedmdesátiny a popřát mu přijde i prezident Václav Havel. V ději se však dostáváme do časů normalizace.
Podle ČT vypráví tato část o bezčasí Husákova režimu v letech 1976 až 1978, jehož vody rozčeřila Charta 77, ale konflikt hrdinů s mocí není tím nejdůležitějším. Hlavní je „snaha postihnout ,nekonflikt‘ s mocí, to podhoubí dnešní morálky i korupce“.
„Ve čtvrté sérii účinkuje i prezident Václav Havel, který si o své účinkování řekl právě proto, že i pro něho byla Zdivočelá země vzkazem pro všechny, kteří tu žijeme,“ připomíná Stránský jeho názor: „Nevyrovnáme-li se s minulostí, nebude se nám dobře žít. Slova jako čest a pravda a úcta k druhému a láska a poctivost k druhému musí zase platit – jestli opravdu chceme, aby se nám lehčeji dýchalo, a lépe jsme se bránili proti závisti a nenávisti, které kazí naše ovzduší víc než všechny smogy.“