Článek
S takovým potvrzením objednávky napsal Havel Pět tet; dopovězení Vernisáže z roku 1975. Výslovně pro Oslzlého a Vladimíra Morávka k uvedení na Divadle evropských regionů v Hradci 2010. Na Havlově dvorku měla inscenace úspěch, takže se hrála ještě na festivalu Čekání na Václava, a pak v hradeckém Studiu Beseda. A ve Francii.
My na to máme
Vernisáž je mučivě a hořkosměšně aktuální i bez patnáctiminutové pointy Pěti tet.
V době, kdy její autor odmítaje podvolit se neřádu husákovské normalizace sám pracoval v pivovaru, domáhali se materiálního blahobytu jen občané, jejichž jednotící ideou byl sebeklam, že „bez nás by to vzali do rukou ti opravdu zlí“, a také heslo „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“.
Pět tet je výkřikem napsaným už v čase zase blbé nálady. U moci znovu chameleóni bez páteře. Zbohatli jen veksláci, zloději a estébáci, majitelé bezpečnostních agentur.
Blahobytně se vysmívají Havlovu idealismu, jeho víře v možnost polepšení člověka, a paličatosti dědiců-pravdoláskařů, jejichž seznamy už čekají na ráznějšího, národu oddaného pána s putinovskou zástavou na šavli.
Až potud legitimní, aktuální téma, které Morávek ve spolupráci Klicperova divadla a Husy na provázku povýšil v řádu vlastní inscenační poetiky na znamenitý kousek.
Ne tak Krobot v Mladé Boleslavi. Vše podstatné vypovídá scéna Václava Špaleho: Jelení paroží nad zpovědnicí z demolice kostela vystřídá trofej hlavy nosorožce. Zmnoží se počet madon vystavených na krbu. Kynžál vystřídá na zdi sbírka pistolí…
Pěstí na oko a z jiné operety je devótní projekce rozhovoru Jana Nováka s Václavem Havlem po přestávce. Ano, umřel nám pan prezident, ale nepoškozujme ho!
Petra Nakládalová (Věra), Petr Halíček (Bedřich Vaněk) a Roman Teprt (Michal) v nově nastudované hře mladoboleslavského divadla.
Teprtová forsáž
Ivo Krobot předvedl, čím žádná hra Václava Havla být nemá. Romanovi Teprtovi v roli zbohatlíka Michala předepsal hysterickou šarži; takovou ohnivou forsáž, že autorův popel v rodinné hrobce plál studem. Postava absolutně mimo rejstřík. Bohužel nakazila i Věru Petry Nakládalové, která zářila jen v ouvertuře.
Petr Halíček v roli nekonfliktního Havlova Bedřicha Vaňka si se spoluhráči nevěděl rady. Držel Vaňkovu pozici, jak jen mohl, ale byl na něm vidět obranný reflex před spoluhráči. A tak jedinou figurkou v řádu Halových absurdit zůstal Lubor Šonka v roli majordoma Bédy. Předznamenává první inscenace hry Václava Havla v Mladé Boleslavi novou vlnu nepodarků? Smutno je z Vernisáže i Pěti tet.
Městské divadlo Mladá Boleslav - Václav Havel Vernisáž. Pět tet. Režie Ivo Krobot, dramaturgie Petr Oslzlý, scéna Václav Špale, kostýmy Alice Novotná-Lašková, pohybová spolupráce David Strnad, hudba a hudební dramaturgie Lubor Šonka. Vernisáž 10. února 2012 na Velké scéně.
Celkové hodnocení 35%