Hlavní obsah

Kladenské Srnky splní jen jedno přání

Právo, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Autoři se nemají přiznávat ke starým hříchům. Tomáš Svoboda napsal prý kdysi Srnky jako povídku. Od chvíle, kdy zatoužil stát se světovým dramatikem, pilně je přepracoval na pohádku a s dramaturgem Petrem Kolečkem přinesli kůži na trh v kladenském Městském divadle. Pro jistotu a naštěstí jen v loutkářském Lampionu.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Štěpán Benoni v roli dirigenta Petra Zikmunda a Šárka Opršálová jako vilná violistka Zdeňka

Článek

Musel to být v roce 2007 chabý ročník soutěže dramatických textů nadace A. Radoka, když Svobodovým Srnkám věnoval místo na bedně, i když pouze třetí. Autor pyšně přiznává inspiraci Arabskou nocí Rolanda Schimmelpfeniga. Hele, jsem stejně dobrý. Srnky jí ovšem nesahají ani po pytlík. Veliké je sebevědomí českých autorů.

Klapu si ani nevím jak

Je to taková naše českomoravská sranda. Dirigentovi orchestru ostravské operety po autonehodě (usnul za volantem při jízdě od milenky, pražské violistky) nahradí oční víčka implantáty, které klapou, a to mu kazí kariéru, protože hudební těleso vyvádí ty hluky z rytmu. Další postižený po ejakulaci místo smíchu pláče, třetí přerostl a chodí nakřivo v podřepu. No a čtvrtý vynalézá a navrhl také originální penaltu v boxu…

Inscenace nemá hlavního hrdinu. Magoři vyprávějí o svých trablech (v tom jediném se Srnky podobají Arabské noci). Štěpán Benoni jako Petr Zigmund diriguje a klape víčky, Jan Vlas kdeco honí, jako úředník finančního úřadu Karel Janýz i neukázněné daňové poplatnice…

Kromě Zuzany Mixové coby vyprahlé Blanky hrají všechny ženské bytosti s kopýtky (Nižníková, Opršálová, Zahradnická, Roznětínská)…

Srnky jsou plné nespoutaně absurdní fantazie, ironie, hravosti, odvážných sprostých slov. Vsrnčí se raplům do života skoro jako jeskyňky - avšak hodné - Smolíčkovi. Splní jakékoliv, ale jediné přání. Každý s tím naloží podle vlastního ustrojení. Někteří ho promrhají, jiní tak nějak podobně. Dirigent si ovšem slávu až v Japonsku zaslouží.

Kopýtka v pelíšcích

Možná ještě někdo ocení pohádkovou úsměvnost, nevázanost a fantazii. Česká škola: Musíme si pomáhat, Pelíšky… Idylky uprostřed džungle. Kdo ale chvíli stál, stojí opodál. Čas nemilosrdně pílí k nepokojnosti. K deziluzi. K pojmenovávání marasmu, v němž jsme se ocitli. Idylka Srnek je obdivuhodná, chválit se mi ale chce za odvahu spíš Činoherní studio Ústí (Nepřítel lidu, Byly jsme tam taky) nebo brněnské Plyšové medvídky (Fikce Brno o mafiózních policejních kauzách). Srnky? Ejhle, od avantgardy k establishmentu. V pohodě, i když v řiti.

Městské divadlo Kladno -  Tomáš Svoboda: Srnky Režie a výprava Tomáš Svoboda, dramaturgie Petr Kolečko. Světová premiéra 28. ledna 2012 v Divadle Lampion.

Reklama

Výběr článků

Načítám