Ve čtvrtek si výstavu mohli prohlédnout pozvaní hosté, do pátku až do 18. března bude ostře střežená expozice přístupná veřejnosti.

O tom, že tvář staršího muže shlížejícího z obrazu namalovaného na nevelké dřevěné desce patří da Vincimu a že se jedná o jeho autoportrét, nepochybuje Nicola Barbatelli – italský historik, který dílo objevil v jedné soukromé sbírce. „Tento obraz bude zapsán do katalogu Leonardových děl,“ prohlásil při vernisáži výstavy Barbatelli.

Pochybnosti ale přetrvávají. „Na živo jsem tento obraz ještě neviděl, ale z jeho reprodukcí mám pocit, že se sice skutečně jedná o portrét Leonarda da Vinciho, ale o nikoliv o autoportrét, spíše o dílo, která vzniklo později podle Leonardovo kresby,“ sdělil Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie.

Nezpochybnitelnou a nevyčíslitelnou hodnotu mají exponáty připomínající templáře. „Jde o ve světě zcela unikátní projekt. Výstavu, která na dva měsíce představí na třicet zcela špičkových originálních templářských artefaktů z dvanáctého a třináctého století, nikde neuvidíte,“ řekl Právu Bohumil Vurm, spoluautor výstavy i knihy Příběh templářů.

„Nejvýznamnější jsou regule řádu zapůjčené z Národní knihovny – na celém světě se jich dochovalo asi jen devět a tyto – z roku 1170 – jsou nejstarší. A naprostým unikátem je templářský žeton, jakýsi středověký cestovní šek, který existuje jen v jediném exempláři,“ doplnil Vurm. Nechybí zbraně, ostruhy a také třeba hrot šípu z poslední templářské bitvy ve Svaté zemi, která se odehrála v roce 1291.