Lidé si do nich chodí ve zvýšené míře půjčovat knihy, na jejichž nákup v rodinném či důchodovém rozpočtu nezbývají prostředky, využívají v nich internet, v řadě míst jsou populární služby čítáren denního tisku a časopisů nejen odborných.

Řada knihoven se rovněž vydala cestou popularizace e-knih, kdy pořízení čteček a následně i pro ně speciálně upravených titulů není levná záležitost.

Jako kulturní a informační centrum

O vzniku knihoven jako kulturních a informačních center rozhodla rodící se československá společnost zákonem z roku 1919, o nějž se zasloužil T. G. Masaryk.

Právě v tomto duchu se knihovny po listopadu 1989 principiálně rozvíjejí. Mnoha akcemi oslovujícími prakticky všechny generace se staly místy, kde se často rodí a rozvíjí vzdělanost a informovanost národa. To vše se – v případě definitivního rozhodnutí o zvýšení DPH na knihy, noviny a časopisy – bude muset přizpůsobit změněným podmínkám. Samozřejmě k horšímu.

Při nezbytných formách šetření se například krajské knihovny budou snažit ušetřit tím nejlogičtějším způsobem – snížením počtu nakupovaných titulů. Nedělají si velké iluze, že by se tak nestalo. Podle ředitele Moravské zemské knihovny v Brně Tomáše Gece není příliš pravděpodobné, že by návrh na zvýšení sazeb DPH nakonec neprošel.

Zdražení poplatků

„Návrh je domluvený na úrovni vlády, dá se předpokládat, že zvýšení projde také parlamentem,“ řekl přímo. Moravská zemská knihovna se bude snažit ušetřit při nákupu; zdražení členských poplatků není podle Gece tím správným krokem. „Množství takto vybraných peněz by beztak nepokrylo rozdíl, který po navýšení pocítíme,“ vysvětluje.

Ke zvýšení poplatků se během roku naopak musela odhodlat třeba krajská Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Dospělý čtenář si namísto obvyklých 120 Kč musel připravit 200.

„Letos jsme dostali méně peněz, snažili jsme se díru nějak vyplnit,“ popisuje Dana Novotná, která má na starosti doplňování a zpracovávání fondů. Královéhradecká knihovna bude podle ní šetřit hlavně na beletrii, kterou bude nabízet čtenářům jen minimálně.

Vedení se však snaží uspořit peníze i jinde. Pronajímá prostory knihovny školám a různým výtvarným vystavovatelům. Takto vydělané peníze však nejsou dostatečné na to, aby chod celé instituce nebyl po navýšení DPH narušen.

„Nebudeme si moci dovolit mít několik exemplářů dané knihy, úspěch bude mít aspoň jeden od těch doopravdy důležitých titulů,“ uzavírá Novotná.