Existujete již patnáct let. Jakým způsobem to jubileum oslavíte?

Loni jsme po delší době opět začali víc fungovat. Nebylo to ale proto, že bychom si chtěli odškrtnout patnácté výročí. V podstatě zatím nemáme nic v plánu.

Pocházíte z Glasgow. Je to hudebně zajímavé město?

Vzhledem k tomu, jak je to velké město, se tam toho v posledních asi pětadvaceti letech odehrává opravdu hodně. A vždy je tam na co zajít do klubu. U naší generace hudebníků dokonce cítím stejné vlivy. Například nikoho z nás neminul pop 60. let.

Po roce 2008 jste měli pauzu a věnovali jste se různým projektům. Získali jste díky tomuto období nový náhled na hudbu Belle And Sebastian?

Já osobně jsem se tehdy hodně věnoval dýdžejování a díky tomu jsem získal hlavně nové přátele. Skrz ně jsem se dostal k nové hudbě a poznal jsem mnoho kapel, o kterých jsem dřív neměl tušení. Také jsem dost produkoval. To všechno mi do hudebního náhledu přineslo svěží vánek.

Vaše nové album se jmenuje Belle And Sebastian Write About Love (Bella a Sebastian píší o lásce). Dá se o ní napsat ještě něco nového?

Myslím, že ano. Kromě toho mám pocit, že popové písničky ani nemohou být o jiných věcech. Je třeba, aby vzbuzovaly silné pocity. Jistě, láska je obvyklé téma, ale lidé se nikdy nepřestanou zamilovávat. Dokud to tak bude, bude k tomu co říci.

Co je dobrého na tom, být v současné době profesionálním muzikantem?

Člověk to ani nebere jako práci. Kdyby to nebyla naše práce, stejně bychom ve volném čase hráli, abychom se pobavili. Máme navíc možnost procestovat svět a potkávat zajímavé lidi. Nechtěl bych být fotbalistou nebo tak něco. Mám nejlepší práci, jakou si umím představit.