„Velmi oblíbené jsou Staré pověsti české, Staré řecké báje a pověsti, Gulliverovy cesty a Robinson Crusoe. Letos se děti mohou těšit na Babičku a Dobrodružství Toma Sawyera,“ dodal s tím, že se knihy setkaly jak s prodejním úspěchem, tak „s velmi pozitivním ohlasem nejen u dětí, ale také u jejich rodičů i učitelů“.

Snaha přivést mladé čtenáře

Volba na díla A. Dumase Hrabě Monte Christo, Tři mušketýři a Victora Huga Bídníci padla podle něho z toho důvodu, že patří mezi nejznámější a nejčtenější tituly uvedených autorů.

„Snahou bylo přivést mladé čtenáře ke klasické literatuře právě tím, že jim nabídneme celé dílo, ve kterém je dodržena dějová linie příběhu, ve zkrácené verzi. Věříme, že pokud čtenář před sebou neuvidí několikasetstránkové dílo, ale naši zkrácenou a převyprávěnou verzi, bude k ní mít pozitivnější vztah a dozví se všechno důležité. Tyto knihy jsou velmi vhodné například jako příprava k maturitě,“ uvedl Nýč s tím, že Fragment plánuje další knihy klasiků, neboť podle ohlasů zákazníků/čtenářů nově vzniklé edici věří.

Zpracovatelem je Václav Dušek, jehož prozaické kvality mj. v románech Tuláci, Panna nebo orel či Skleněný Golem prověřil čas. „Necítím potřebu, abych se obhajoval – všichni píšou, nikdo nečte... a nečtou i jiní, školou dávno nepovinní,“ odpověděl Právu.

Volné spojení a těsnější, akčnější styl

„Pokud někdo přečte zkrácenou verzi, bude to báječné. Jinak, obhájce by měl mít na paměti, že krácení textů není výmyslem domácích nakladatelů – ve světě se zkracovalo již dávno… A ještě maličkost, já cítil k mistrům úctu, nejednal jsem jako kuchař, semotamo okořenit, osladit, promíchat, vytvarovat – upéct, sebrat prachy a nazdar!“

Podle ankety Práva s literárními historiky mohou znalci trpět, když si nepřečtou obvyklé pasáže, ale v dnešní době akčnějšího stylu vyprávění zkrácení zvláště autorů 19. století není nic neobvyklého. Spojení slovesného podání a dějové kostry bylo v té době velmi volné. V případě 20. století, kde je takové spojení už těsnější, by se zkratek neodvážili. Příkladem jsou Vladislav Vančura nebo Karel Čapek, jejichž práce s jazykem je bytostnou součástí díla. [celá zpráva]