Článek
Skupina zazářila na sedmičce už na počátku roku 2009. Pak ale načas Wakey odešel, nakonec se však opět vrátil. Wakey je sice punker, ovšem vede život nomáda, jaký je typický spíše pro neohippies.“Já jsem traveller, patřím k new age travellers ve Spojeném království, kteří žijou v obytných přívěsech a obytných autech,“ prozradil Novinkám. "Od roku 1990 jsem se svou ženou na cestě jako cikán, ale nejsem cikán, jsem punkrockový traveller. Žiju na místech, kde to není povoleno. Když přijde policie, tak mě vyhodí. A musí mě postavit před soud."
Na námitku, že new age je spojováno spíš s posthippies, reaguje slovy: "My jsme new age, ale nejsme hippies, jsme punkeři. Punk new age travellers. Pár nás to dělá společně, já se svou ženou už skoro dvacet let. Cestujeme po Británii, nyní jsme v Sommersetu. Tam je to ok. Mé dceři se narodil syn a ona ho pojmenovala Lydon po tom velkém muži, po Johnnym Rottenovi. Fantastické jméno. Lydon."
Žije na okraji společnosti, ale nevadí mu: „Když mohu, tak pracuji. Vždycky několik hodin, vykonávám různé práce. Nevydělám moc peněz, ale taky moc peněz nepotřebuju. Když žijete na cestě, neplatíte žádný nájem, nemusíte platit daně, můžete žít ze sta liber na týden. Můžete si nasbírat ovoce, třeba jablka, nebo brambory a můžete si vydělat nějaké peníze. Aspoň zatím."
K návratu na scénu říká: „Je to už potřetí, co se kapela objevila na scéně, poprvé na počátku osmdesátých let, pak v půlce devadesátých let, kdy jsme udělali album, které ale bylo docela hrozné. Naposled jsme se dali dohromady před čtyřmi lety, já, původní kytarista a původní baskytarista. Získali jsme Stewarta z Resistance 77 a rozhodli jsme se pokračovat, i když je mi už šestačtyřicet let. Ještě jsem chtěl něco udělat a pořád se mi daří psát písně a chci je psát dál. Myslím, že v tom budeme pokračovat dalších deset let, protože nás to baví."
K metalu, či jeho spojení s punkem se nehlásí: „Se mnou nemá nic společného. Z English Dogs jsem v roce 1985 odešel, protože zbytek kapely se víc a víc ponořoval do heavy metalu a do thrashe. Bubeník Pinch postavil dva kopáky a vlasy přestaly být naježené, vlály jako u podělanejch Iron Maiden. Nechtěl jsem být v metalové kapele. Jsem punker. Navždy."