Článek
Autorka se zaměřuje především na ta regimina, která byla určena Janu Lucemburskému a jeho synovi Karlu IV. V knize jsou zařazeny celkem tři takové traktáty v latinském originále, které jsou přeloženy do češtiny.
Dva z vydaných textů objevila samotná Říhová, jeden ve Vatikánské knihovně, druhý pak ve vídeňském klášteře U Skotů.
Středověcí lékaři si uvědomovali, že král může dobře vládnout pouze v případě, že je zdravý. Regimina jsou právě určitými návody, jak by se měl panovník o sebe starat, co by měl dělat, co jíst a pít, aby byl zdravý a schopný vládnout.
První kapitoly jsou věnovány medicíně
Důležitou roli měl i autor každého textu, lékař, který byl často členem královského dvora. Nejvíce se třeba o osobnosti panovníka dozvíme z textu Havla ze Strahova, který v závěru své životosprávy dává rady přímo českému králi a římskému císaři Karlu IV.
První kapitoly knihy jsou věnovány středověké medicíně a lékařům, zejména pak jejich postavení ve společnosti a u panovnického dvora. Část textu je věnována i jedům ve středověku, ostatně věřilo se, že otec Jana Lucemburského, římský císař Jindřich VII. byl v Itálii zákeřně otráven.
Milada Říhová, Dana Stehlíková, David Tomíček:
Lékaři a dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského Paseka, Praha–Litomyšl, 210 stran, 269 Kč
Autorka ukazuje 14. století z nového pohledu středověkého lékaře. Jak uvádí v předmluvě, můžeme se těšit i na budoucí vydání životospráv dvou dalších vladařů z rodu Lucemburků, jež nám mohou přinést odpovědi na řadu otázek, jež se při čtení této úžasné knihy postupně vynořují.