Tento německý skladatel je také označován za dovršitele hudebního baroka a mistra polyfonie, jenž přivedl k dokonalosti formu fugy.

Za jednu z nejgrandióznějších hudebních kompozic v dějinách hudby je považována Bachova monumentální Mše h moll, jež vznikla v letech 1733 až 1739 na objednávku pro drážďanský dvůr.

Bach se narodil 21. března 1685 v durynském Eisenachu. Základy hry na smyčcové a dechové nástroje získal od otce Johanna Ambrosia Bacha, který zemřel, když bylo Johannovi deset; matka zemřela o rok dříve. Poté žil v Ohrdrufu u staršího bratra Johanna Christopha, který ho učil na varhany. Od 15 let se živil sám jako sopranista v Lüneburgu a již jako osmnáctiletý se stal varhaníkem a ředitelem kůru v Arnstadtu.

V roce 1723 Bach odešel do Lipska, kde se stal kantorem školy a ředitelem kůru chrámu sv. Tomáše. Na sklonku života trpěl Bach oční chorobou a oslepl. Zemřel na infarkt v Lipsku, kde je v chrámu sv. Tomáše pochován.