Video vyvolalo nespočet rozporuplných reakcí. Záznam toho, jak devětaosmdesátiletý Adolek Kohn tančí se svou dcerou a vnoučaty nejen v Osvětimi, ale i v Terezíně, Dachau nebo před Maiselovou synagogou v Praze, vnímá jedna skupina lidí jako "nechutnost" a urážku obětí nacistické genocidy Židů za druhé světové války, druhá v něm naopak vidí vzdornou oslavu přežití. Také sám Kohn řekl, že svým tancem chce oslavit krásy života a poděkovat za to, že přežil nacistickou vraždicí mašinerii. Na závěr dokumentu "Tanec v Osvětimi", natočeného v červnu loňského roku, označil Kohn návštěvu Osvětimi se svou rodinou za "skutečně historický okamžik".

Podle Kormanové, která prý chce svým uměním bojovat proti negativnímu vnímání Židů a Izraele ve světě, paradoxně nejostřejší kritika jejího videozáznamu zazněla z židovských komunit.

"Osvětim je největším hřbitovem na světě a mnoho lidí soudí, že není patřičné tančit na hřbitově," prohlásil předseda jedné australské židovské organizace Vic Alhadeff. "Člověk má právo a povinnost oslavovat fakt, že přežil, a existuje nekonečně možností, jak to udělat," přiznal. Je prý ale nezbytné brát ohledy na cítení ostatních přeživších.

Jane Kormaková ale myslí, že byla špatně pochopena. "Kdybych to nafilmovala jinde, nemělo by to sílu přimět lidi k zamyšlení, k uvažování o holokaustu novým způsobem," řekla.

Do středy zaznamenal klip Kormakové na YouTube přes 500 000 návštěv a bezpočet komentářů. Ve čtvrtek ho nahradilo oznámení, že bylo staženo kvůli otázce autorských práv. Další verze jsou ale stále dostupné nejen na Youtube a šíří se i na dalších sociálních sítích.