Článek
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní. Reakce publika, jež tvořili asi z poloviny pamětníci Doors a z poloviny fandové okolo dvaceti, třiceti let, byla až překvapivě živelná. Jediným zabijákem show se tak stal nešťastný prostor Kongresového centra neboli Pakulu. Koncert byl na sezení, jenže nikdo sedět nechtěl a nejdivočejší tanečníci byli brzy fyzicky inzultováni ochrankou. Posléze vstal celý sál a bitky před pódiem ustaly.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní. Reakce publika, jež tvořili asi z poloviny pamětníci Doors a z poloviny fandové okolo dvaceti, třiceti let, byla až překvapivě živelná. Jediným zabijákem show se tak stal nešťastný prostor Kongresového centra neboli Pakulu. Koncert byl na sezení, jenže nikdo sedět nechtěl a nejdivočejší tanečníci byli brzy fyzicky inzultováni ochrankou. Posléze vstal celý sál a bitky před pódiem ustaly.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní. Reakce publika, jež tvořili asi z poloviny pamětníci Doors a z poloviny fandové okolo dvaceti, třiceti let, byla až překvapivě živelná. Jediným zabijákem show se tak stal nešťastný prostor Kongresového centra neboli Pakulu. Koncert byl na sezení, jenže nikdo sedět nechtěl a nejdivočejší tanečníci byli brzy fyzicky inzultováni ochrankou. Posléze vstal celý sál a bitky před pódiem ustaly. Krieger a Manzarek se drželi stranou, střídali se v sousředěných sólech a frontman dodával koncertu energii a šmrnc. K Morrisonovi odkazoval typickými černými koženými kalhotami i velmi podobným zpěvem, doprovázeným divokými přískoky a tanečky. Miletič jistě není démonický génius Morrisonovy velikosti, prakticky vzato ale prokázal, že je tím nejlepším Morrisonem, jakého můžete v roce 2010 mít.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní. Reakce publika, jež tvořili asi z poloviny pamětníci Doors a z poloviny fandové okolo dvaceti, třiceti let, byla až překvapivě živelná. Jediným zabijákem show se tak stal nešťastný prostor Kongresového centra neboli Pakulu. Koncert byl na sezení, jenže nikdo sedět nechtěl a nejdivočejší tanečníci byli brzy fyzicky inzultováni ochrankou. Posléze vstal celý sál a bitky před pódiem ustaly. Krieger a Manzarek se drželi stranou, střídali se v sousředěných sólech a frontman dodával koncertu energii a šmrnc. K Morrisonovi odkazoval typickými černými koženými kalhotami i velmi podobným zpěvem, doprovázeným divokými přískoky a tanečky. Miletič jistě není démonický génius Morrisonovy velikosti, prakticky vzato ale prokázal, že je tím nejlepším Morrisonem, jakého můžete v roce 2010 mít.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní. Reakce publika, jež tvořili asi z poloviny pamětníci Doors a z poloviny fandové okolo dvaceti, třiceti let, byla až překvapivě živelná. Jediným zabijákem show se tak stal nešťastný prostor Kongresového centra neboli Pakulu. Koncert byl na sezení, jenže nikdo sedět nechtěl a nejdivočejší tanečníci byli brzy fyzicky inzultováni ochrankou. Posléze vstal celý sál a bitky před pódiem ustaly. Krieger a Manzarek se drželi stranou, střídali se v sousředěných sólech a frontman dodával koncertu energii a šmrnc. K Morrisonovi odkazoval typickými černými koženými kalhotami i velmi podobným zpěvem, doprovázeným divokými přískoky a tanečky. Miletič jistě není démonický génius Morrisonovy velikosti, prakticky vzato ale prokázal, že je tím nejlepším Morrisonem, jakého můžete v roce 2010 mít. Krieger exceloval flamenkovým úvodem keSpanish Caravan či jedním nečekaným jižanským slide sólem. Psychedelií spíše šetřil, žádné čtvrthodinové improvizace se nekonaly, podobně i precizní Manzarek u kláves.
To, že si zbylí členové Doors přizvali mladého neznámého zpěváka jménem Miletič, se ukázalo být více než dobrým nápadem. Nejasné tušení, že by mohlo jít o vážné a nudné setkáni starých pánů, rozptýlil hned první písní. Reakce publika, jež tvořili asi z poloviny pamětníci Doors a z poloviny fandové okolo dvaceti, třiceti let, byla až překvapivě živelná. Jediným zabijákem show se tak stal nešťastný prostor Kongresového centra neboli Pakulu. Koncert byl na sezení, jenže nikdo sedět nechtěl a nejdivočejší tanečníci byli brzy fyzicky inzultováni ochrankou. Posléze vstal celý sál a bitky před pódiem ustaly. Krieger a Manzarek se drželi stranou, střídali se v sousředěných sólech a frontman dodával koncertu energii a šmrnc. K Morrisonovi odkazoval typickými černými koženými kalhotami i velmi podobným zpěvem, doprovázeným divokými přískoky a tanečky. Miletič jistě není démonický génius Morrisonovy velikosti, prakticky vzato ale prokázal, že je tím nejlepším Morrisonem, jakého můžete v roce 2010 mít. Krieger exceloval flamenkovým úvodem keSpanish Caravan či jedním nečekaným jižanským slide sólem. Psychedelií spíše šetřil, žádné čtvrthodinové improvizace se nekonaly, podobně i precizní Manzarek u kláves.
Obrovské ovace vyvolávaly nejznámější skladby Break on Through, L.A. Woman, Roadhouse Blues, People Are strange a samozřejmě Light My Fire. Jen trochu zamrzelo, že zapomněli na kultovní Riders on the Storm.