Tipy Martina Hilského

Čtu: Život svatého Martina od Sulpicia Severa (v překladu Pavla Ryneše se zajímavou předmluvou Martina C. Putny), román Miloše Urbana Stín katedrály. Na stole mám nový pěkný překlad Nezvalova Edisona od Ewalda Oserse (dvojjazyčně vydal Dvořák 2003), O zrcadlech a jiné eseje Umberta Eca, Hodiny Michaela Cunninghama (v překladu Miroslava Jindry) a asi pět shakespearovských studií.

Poslouchám: Český rozhlas 3 - Vltava (ráno kulturní aktuality, v neděli Tomáše Halíka, rozhovory, hry). Na CD jen klasickou hudbu, rád poslouchám i ticho a na chalupě ptáky.

Viděl jsem: Skvělého Garderobiéra v Divadle v Dlouhé s Martinem Hubou a Miroslavem Táborským, krásné Morávkovy Tři sestry ve Švandově divadle. Tři výstavy: Emanuela Ranného (měl jsem potěšení a čest výstavu zahajovat), Aleša Lamra - věci plné radosti, hravosti a barev a obrazy Miroslava Houště, jež dokazují, že i tradiční malba má i dnes své místo. Divadelní fotografie Viktora Kronbauera mne potěšily originalitou vidění.


Internet: Používám pořád e-mail, po internetu si čtu cizojazyčný denní tisk.

Mika Waltari: Cesta do Istanbulu

Jaký byl finský spisovatel Mika Waltari (1908 - 1979), který se proslavil historickými romány Egypťan Sinuhet, Pád Cařihradu, Temný anděl nebo Šťastná hvězda? Co prožíval bezprostředně po roce 1945, kdy se vydal na cestu do Istanbulu, aby si prohlédl místo zamýšlených literárních děl? Jak se vyrovnával se skutečností, že se po sovětsko-finské válce stalo Finsko spojencem nacistického Německa, v roce 1944 toto spojení odmítlo a naopak, i za cenu velkých materiálních a územních ztrát, uzavřelo se Sovětským svazem separátní mír? Překladatelka Markéta Hejkalová, znalkyně jeho díla, je zasvěceným literárním průvodcem této cesty. 

Nakladatelství Hejkal, přeložila Markéta Hejkalová, 224 str., 189 Kč

Rod Stewart: As Time Goes By... The Great American Songbook Vol. II

První díl swingových písní Roda Stewarta byl za oceánem velice úspěšný, a tak se rok po jeho vydání zpěvák pochlapil a přišel s pokračováním. Co je na swingu tak lákavé? Poklid, vyrovnanost, jasně čitelná melodie a oddech, k němuž písně vybízejí. Je to jistě i nostalgie po letech, kdy ještě svět tak nespěchal do neznámé budoucnosti. Navíc je Stewart rockový hlasový ekvilibrista a svěřených standardů se ujal s noblesou. Stvořil další dobré album.

BMG, 46:03