Článek
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala".
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala".
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala". Kniha také mapuje vývoj hraniční linie od římské a podunajské, přes tereziánskou dobu s nejstaršími hrady, hranici první republiky s bunkry, studenou válku i vnitroněmecké hranice. K ní se váže například schéma i fotografie samostřílu, který na linii mezi východním a západním Německem vystřeloval šípy při dotyku hradby.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala". Kniha také mapuje vývoj hraniční linie od římské a podunajské, přes tereziánskou dobu s nejstaršími hrady, hranici první republiky s bunkry, studenou válku i vnitroněmecké hranice. K ní se váže například schéma i fotografie samostřílu, který na linii mezi východním a západním Německem vystřeloval šípy při dotyku hradby.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala". Kniha také mapuje vývoj hraniční linie od římské a podunajské, přes tereziánskou dobu s nejstaršími hrady, hranici první republiky s bunkry, studenou válku i vnitroněmecké hranice. K ní se váže například schéma i fotografie samostřílu, který na linii mezi východním a západním Německem vystřeloval šípy při dotyku hradby. "Jsou tam také unikátní a nepublikované fotografie, jak zfanatizovaní sudeťáci ničí po Mnichovu v roce 1938 zábrany. Snímky mi dali Němci," uvedl Jílek. Málo známé jsou také záběry bombardovaných měst a obcí v česko-německém příhraničí, například Tachova.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala". Kniha také mapuje vývoj hraniční linie od římské a podunajské, přes tereziánskou dobu s nejstaršími hrady, hranici první republiky s bunkry, studenou válku i vnitroněmecké hranice. K ní se váže například schéma i fotografie samostřílu, který na linii mezi východním a západním Německem vystřeloval šípy při dotyku hradby. "Jsou tam také unikátní a nepublikované fotografie, jak zfanatizovaní sudeťáci ničí po Mnichovu v roce 1938 zábrany. Snímky mi dali Němci," uvedl Jílek. Málo známé jsou také záběry bombardovaných měst a obcí v česko-německém příhraničí, například Tachova.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala". Kniha také mapuje vývoj hraniční linie od římské a podunajské, přes tereziánskou dobu s nejstaršími hrady, hranici první republiky s bunkry, studenou válku i vnitroněmecké hranice. K ní se váže například schéma i fotografie samostřílu, který na linii mezi východním a západním Německem vystřeloval šípy při dotyku hradby. "Jsou tam také unikátní a nepublikované fotografie, jak zfanatizovaní sudeťáci ničí po Mnichovu v roce 1938 zábrany. Snímky mi dali Němci," uvedl Jílek. Málo známé jsou také záběry bombardovaných měst a obcí v česko-německém příhraničí, například Tachova. V hodinovém doprovodném filmu je "bezvadně a v tvrdé realitě" ukázán odsun - divoký, legální i ilegální. "Záběry poskytli Němci. Starosta Furthu nám dal klíč od muzea a my jsme si tam dělali, co chtěli. Němci měli všechno z té doby pokryté," řekl Jílek. Film, který bude na internetu, vytvořilo audiovizuální centrum ZČU.
"Seznámil jsem se s bývalým velitelem německé pohraniční policie, který mi dal u nás téměř nedostupné fotografie z česko-německé hranice. Oni to všechno fotili a mají to skvěle archivované a mně to všechno dali k dispozici," uvedl autor. Unikátní fotografie a dokumenty poskytlo hlavně muzeum ve Furt im Wald, policejní muzeum, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a pamětníci. Kniha obsahuje 180 fotografií, plánky zátaras mezi Českem a Bavorskem, jejich přesné polohy, což zatím podle Jílka nikde nevyšlo. "Nejvyšší ploty byly tam, kde byl nejsilnější turismus," uvedl Jílek. Dále tam jsou dřevěné a ocelové strážní věže, signální stěna, která na česko-bavorské hranici měřila 354 kilometrů. Kromě autentických fotografií z hranice tam najdou čtenáři uniformy ozbrojených složek včetně bavorské hraniční policie, "o níž se nevědělo, jak vypadala". Kniha také mapuje vývoj hraniční linie od římské a podunajské, přes tereziánskou dobu s nejstaršími hrady, hranici první republiky s bunkry, studenou válku i vnitroněmecké hranice. K ní se váže například schéma i fotografie samostřílu, který na linii mezi východním a západním Německem vystřeloval šípy při dotyku hradby. "Jsou tam také unikátní a nepublikované fotografie, jak zfanatizovaní sudeťáci ničí po Mnichovu v roce 1938 zábrany. Snímky mi dali Němci," uvedl Jílek. Málo známé jsou také záběry bombardovaných měst a obcí v česko-německém příhraničí, například Tachova. V hodinovém doprovodném filmu je "bezvadně a v tvrdé realitě" ukázán odsun - divoký, legální i ilegální. "Záběry poskytli Němci. Starosta Furthu nám dal klíč od muzea a my jsme si tam dělali, co chtěli. Němci měli všechno z té doby pokryté," řekl Jílek. Film, který bude na internetu, vytvořilo audiovizuální centrum ZČU.
Na publikaci, která vyjde nákladem 600 kusů, naváže další díl Otevřená hranice a poté závěrečný díl knihy i filmu, který zmapuje prostor bez hranice 20 kilometrů do vnitrozemí v každém státu.