Zdá se, že historie je dnešní velké čínské téma. Tamní filmaři s ní zápolí, v dávných dobách hledají národní velikost, ale i léčí staré bolesti, které ležely léta u ledu a zdá se, že ne a ne se zahojit. Člověk by si mohl myslet, že to mají čínští soudruzi všechno popletené. Za kulturní revoluce všechnu minulost avantgardně zničili a teď ji znovu vyhrabávají ze země. A tak budí dávné duchy, aniž by možná dovedli dohlédnout, co se z toho jednou vyklube.

Problémem je, že čínská říše byla nejdříve poražena Evropany, poté ovládnuta dokonce Japonci. A středoevropan asi nemůže pochopit, jaké to zanechalo jizvy na duši. Po americkém hollywoodském velkofilmu Billa Guttentaga a Dana Sturmana Nanking nyní vznikla i čínská románová verze tragických událostí, kterou právě uvádí 14. pusanský festival v Jižní Koreji (8.- 16. října). Režisér Chuan Lu uvedl velkovýpravné drama Město života a smrti na největším svátku filmu v Asii osobně.

Hromadné znásilňovaní

Děj snímku vychází věrně ze zápisků samotného Rabeho, na jejichž základě inscenuje postup života (či smrti) obleženého města trosek. V nastávajícím chaosu neměl život "vězně" pro jednotky země vycházejícího slunce žádnou cenu. Japonci zmasakrovali všechny muže schopné boje, jedny postříleli, další upálili ve stodole nebo zahrabali zaživa do země. Docházelo k rozšířenému japonskému znásilňování Číňanek a to i nezletilých dívek, které nakonec hledaly útočiště v azylu u německého protektora. Tomu se podařilo japonskou brutalitu alespoň trochu zadržet, dokud jej Hitler na nátlak Japonců neodvolal do Říše.

Trochu čínské mystiky a bolesti ve filmu Chengdu, I Love You, zasazeném do nedaleké budoucnosti.

Trochu čínské mystiky a bolesti ve filmu Chengdu, I Love You, zasazeném do nedaleké minulosti i budoucnosti.

FOTO: Pusan International Film Festival

Černobílou kamerou velkého formátu líčí „čínský Spielberg“ co nejvěrněji a nejautentičtěji syrové adrenalinové hrůzy vyhasínajícího boje a teroru nástup okupace. Vojáci tu nejsou žádní Robocopové, při nabíjení se jim třesou ruce, zoufale střílí kolem sebe, křičí, propadají hrůze, zoufají si. Lze říct, že Chuan Lu zobrazil s pochopením i některé japonské vojáky, kteří mají daleko ke karikatuře zvířecích monster!

Na druhou stranu tu však nevidíme ani Číňany v nějakém poraženeckém, ubohém světle. Režisér líčí spíše zoufalé i důstojné hrdinství svých předků v nemožné situaci, aby si nezadal ani s pekingskou mocí, ani s národním cítěním. I tak dílo vzbudilo v Číně ostrou polemiku, extrémisté dokonce vyhrožovali autorovi zabitím kvůli "příliš sympatickým Japoncům".

Velké tragické postavy

Nicméně i tak se po hodinovém bojovém entré podařilo vystavět několik velkých tragických osudů těch, kteří na hraně života a smrti čelili útlaku. Mezi nimi vyčnívá jednoznačně osud marnivé prostitutky Xiao jiang (Jiang Yiyan), jež se však v kritické situaci dobrovolně obětuje jako jedna z nucených utěšovatelek hordy japonských vojáků aby zajistila dětem deky a trochu jídla.

Schindlerův seznam trochu připomene postava Rabeho osobního sekretáře Tanga (Fan Wei), který balancuje mezi zbabělostí, jestli spolupracovat s Japonci, aby zachránil majetek i život sobě a své rodině, a loajalitou k národu. Nakonec přijde o peníze i o dceru a dospěje k velkorysému obětavému gestu, když se dobrovolně vydá na smrt, neboť nechce být zachráněn na cizí úkor.

 

Ve filmu Město života a smrti Chuana Lu zaujme nádherná role napravené prostitutky Xiao jiang (Jiang Yiyan).

FOTO: Pusan International Film Festival

Největší téma tohoto filmu čínské pasivní rezistence je však vědomí kontinuity vlastního národa, který Japonci jednoduše nemohou vybít. Ve filmu se neustále proplétají staří s mladými, děti podávají mužům náboje, anebo v kritických chvílích těší své mámy. Vidíme čínskou duši, která se snaží hojit z dávného zranění a volá po své velikosti.Je jich přeci tolik.

Sečuánské zemětřesení

Festival poté uvedl i druhý velký film tohoto impéria, v němž opět cítíme, jak se těžce zažívá a tráví historie. Chengdou, I love you měl ale uctít oběti tragického zemětřesení v Sečuanu z roku 2008. Ovšem odvíjí se pomalu, rozvláčně, příliš literárně, do toho hraje elektronická hudba a postavy tancují techno. Dvě epizody, jednu z minulosti, druhou z budoucnosti, tu doplňuje nejrůznější tlachání o duchovních silách skrytých v člověku.

V první části, natočené Fruit Chanem, sledujeme návrat čajového mistra, sužovaného pocitem viny za udání strýce, do města Changdu v roce 1976. Tam se zamiluje se do dívky, kterou učí tajemství obřadu přípravy čaje. Po tangšanském zemětřesení i průběhu kulturní revoluce je vše kolem zničeno. Zdá se, že jediná naděje zůstává v onom tradičním čajovém obřadu, který spojuje minulost s budoucností jaký to překvapivý, morální obraz moderní Číny!

Ve druhé části se ocitáme spolu s režisérem Cui Jianem v budoucnosti roku 2029, kdy se šestadvacetiletý sirotek vrací domů, do místa zemětřeseníSečuanu v roce 2008, kde přišel o rodinu. Hledá toho, kdo jej před jednadvaceti lety zachránil, zatímco potkává osudovou i tajemnou ženu Miao Miao, u níž jeho návrat vyvolává vzpomínky na dětství i neblahé konflikty. Můžeme si připadat téměř jako v klasického dramatu, jen hrdiny noblesy a vysokých citů tu nahrazují mafiáni, tanečníci techna a karatisti.