Prozaička, esejistka a překladatelka Müllerová se narodila v Rumunsku v roce 1953. Literaturu vystudovala na temešvárské univerzitě a pracovala jako učitelka. O práci ale přišla poté, co odmítla spolupráci se Securitate (rumunská komunistická policie).

Debutovala v roce 1982 sbírkou povídek Niederungen (Údolí), kterou zasadila do prostředí malé rumunské vesnice obývané německou menšinou, z níž sama pocházela. Tehdejší rumunský režim knihu okamžitě zcenzuroval. V nezkrácené verzi vyšla o dva roky později v západním Německu, kam byla propašována.

Ve vlasti vydala ještě knihu Drückender Tango (Tísnivé tango). Následoval ale zákaz publikování kvůli její kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska. Obavy z tajné policie ji nakonec přiměly, aby v roce 1987 se svým tehdejším manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, odešla do Německa. V současnosti žije v Berlíně.

Téma totality

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není.

Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera.

Šestapadesátiletou rodačku z Rumunska akademie podle agentury AP označila za autorku, která se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Je teprve dvanáctou ženou v historii, která Nobelovu cenu za literaturu obdržela.

Vedle zisku prestižního ocenění si laureátka odnese deset miliónů švédských korun (zhruba 25 miliónů Kč). Diplom, zlatou medaili a peněžní odměnu převezme spolu s ostatnímu letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Loni Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio.

Rozhodnutí poroty překvapilo sázkové kaceláře, které Müllerové nedávaly velkou šanci. Podle britské sázkové kanceláře Ladbrokes, kterou cituje agentura Reuters, měl např. spisovatel Amos Oz šanci 4/1. Velké naděje vkládaly také do alžírské prozaičky Assie Djebarové. Mezi favority patřili i Američani Philip Roth a Thomas Pynchon.