České publikum to neudělalo jenom proto, že má odnepaměti beránčí povahu a zahraničních rockových hvězd si nadmíru váží, zvláště jsou-li ošlehané mnoha podzimními větry, rozuměj dostatečně slavné.

Marilyn Manson (vlastním jménem Brian Hugh Warner) přibyl na pódium ve stavu blažené opilosti. V tom lepším případě, podotkněme. Přestože začátek koncertu vypadal vcelku nadějně a principál se podle očekávání kroutil v teatrálních pózách i jakž takž intonoval, ubíhající čas v něm probudil horší stránku jeho povahy.

Kdyby byl provokativní v textech a pózách, vše by bylo v nejlepším pořádku, neboť i to se od něho očekává. Manson ale kazil všechno, co se jeho poměrně zruční instrumentalisté snažili během nekonečně se vlekoucího večera vystavět jak z písniček starších, tak aktuálních.

Zoufale zpíval a nezvládal ani jinak sobě vlastní „ukřičené“ pasáže. Nejočekávanější skladbu Sweet Dreams (coververzi skupiny Eurythmics) nedozpíval, protože mu jednoduše nešla, a navíc se s kapelou několikrát nepotkal v aranžerských zákrutách písně. Co chvíli též házel mikrofon na zem pódia, shazoval vše, co mu stálo v cestě včetně světel, mezi písněmi blábolil z cesty a když už nevěděl kudy kam, probíhající skladbu přerušil povelem „stop, stop“ a chod akce svévolně zastavil.

Bezbřehá byla i jeho arogance vůči divákům i vlastním pódiovým technikům. Kdyby odváděl alespoň průměrnou uměleckou práci, bylo by ji možné respektovat. Nic takového se ale nekonalo. Skupina Marilyn Manson předvedla mizerné vystoupení, při němž to zpěvák kazil celé kapele. Jako když je na koncertním turné samo koncertování nejméně vítanou činností, která jen narušuje nekonečný mejdan v zákulisí.