Hlavní obsah

Hudební pirátství podle britské studie může pomáhat hvězdám

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Britské sdružení PRS For Music, zastupující autory hudby, a mediálně analytická společnost Big Champagne vydaly před několika dny studii, která vrhá nové světlo do dosud stále ještě trochu tajemné a statisticky nepostihnutelné oblasti nelegálního stahování hudby z internetu.

Foto: Archiv, Sony Music, Právo

Britney Spearsová a Madonna si vedou dobře i mezi piráty.

Článek

Podle ní sdílení hudebních souborů a pirátství nepřispívají k většímu úspěchu nezávislých, alternativních a undergroundových umělců u fanoušků tak, jak se dosud soudilo. Nejčastěji stahovanými jsou totiž skladby zavedených hvězd známých z prodejních hitparád.

V praxi to znamená, že i žebříčky digitálně stahovaných písniček a alb vedou taková jména, jako jsou Madonna, Britney Spearsová, Green Day, Eminem, Lady GaGa, Duffy a další.

Výzkum řídili Will Page z PRS for Music a Eric Garland, šéf Big Champagne. Hledali kritéria, jakými se fanoušci při stahování hudby z internetu řídí, a zjistili, že odpovídají výši popularity skupin a zpěváků. Jsou to tedy totožná kritéria, která pro výběr skladeb do vysílání používají mainstreamová rádia a televize. Díky tomu si obecně uznávané hvězdy udržují prestiž i na internetu a šance pro méně známé je menší.

„Fanoušci nechtějí ztrácet čas sháněním nezavedených nebo neznámých umělců,“ tvrdí Garland. „Hledají nahrávky těch, které znají z médií. Pokud je ale někdo upozorní na méně známý projekt, rádi jej vyhledají a stáhnou ho. Nefunguje to ale na internetových portálech, které hudbu prodávají. Jejich zákazníci nechtějí platit za hudbu, kterou neznají.“

Page a Garland dále soudí, že by měl hudební průmysl ve vztahu k prodeji hudby na internetu změnit svůj postoj a více se mu věnovat jako dobré možnosti rozšířit prodej.

Piráti desky také kupují

Na sklonku května byly zveřejněny i výsledky jiného průzkumu. Podle BI Norwegian School Of Management intenzivní internetoví piráti mnohem častěji dávají peníze na legální koupi hudby než ostatní kupci. Výzkum se dělal na vzorku 1900 osob ve věku nad patnáct let.

Ukázalo se, že většina lidí od 15 do 20 let kupuje nebo stahuje hudbu z internetu. Většina z nich si současně kupuje CD každých šest měsíců. Tito lidé tak nakupují hudbu desetkrát častěji než ti, kteří nejsou internetovými piráty.

Paradoxně nastává situace, že hudební průmysl stíhá za nelegální stahování ty, kteří jsou současně jeho dobrými klienty.

Zástupce norské pobočky společnosti EMI Bjorn Rogstad serveru Aftenposten řekl: „Je možné, že nelegální stahování stimuluje ke koupi nosičů. Nic to ale nemění na tom, že gramofirmám klesly zisky a vinu na tom nesou především piráti.“

Dlužno dodat, že podobný průzkum dělala už v roce 2006 organizace Canadian Record Industry Association.

Zjistila, že internetoví piráti jsou skutečně dobrými potenciálními kupci hudby a že velkým důvodem menšího zájmu o klasická CD je snižující se kvalita současné muziky, která se vývojově vrací do dob minulých.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám