Na sarajevském hřbitově křesťané i muslimové oplakávají zabité příbuzné. Uprostřed sutin a hrozící smrti se zdá být všechno marné, ale lidé se usilovně snaží udržet život v normálních kolejích. Proto zkouší a koncertuje Sarajevská filharmonie, dvojice prožívají své lásky a jejich cit kontrastuje s brutálním znásilňováním.

Devadesátiminutovou operou prolíná příběh tří bratří - velitele plenících jednotek, flétnisty ve filharmonii a člena amerického zpravodajského štábu, jenž hledá své srbské kořeny. Dechem dobrých víl nazývají Sarajevští mlhu bránící ostřelovačům nalézt cíl vražedných střel.

Apel na morální katarzi příběhu

Dílo balancuje mezi reportážní otevřeností a metaforičností antického dramatu s apelem na morální katarzi příběhu. Ziganteho hudba je emotivní, posluchačsky přístupná, interpretačně velmi náročná, pohybující se mezi atonalitou a ariózní zpěvností, s využitím různých kompozičních forem a stylů.

Její dramatický patos koresponduje s emotivitou námětu. Ostravská inscenace dostála nárokům díla jak po hudební, tak i inscenační stránce. Orchestr i sólisté pod taktovkou italského dirigenta Alessandra Sangiorgiho zvládali suverénně rytmická i melodická úskalí Ziganteho hudby, vynikající výkon podal sbor, který je jednou z hlavních postav opery.

Pěvecky i herecky přesvědčivě vyšlo trio bratří ztělesněné Gianlucou Zampierim (flétnista Becir), Alexandrem Podolchovem (velitel Jovan) a Sergejem Zubkevičem (zpravodajce Tom), z ostatních rolí vynikla Zuzana Marková (Minja) Rafael Alvarez (Mustafa), Erika Šporerová (manželka Mustafy) a Jozef Katrák v mluvené roli dirigenta Emira.

V troskách se odehrávají lidská dramata

Režisér Luděk Golat se s německým výtvarným týmem v sugestivně nasvícených troskách Sarajeva soustředil především na osudy lidí - bíle oděný sbor, vojáky, jejichž akce rozehrál i v hledišti, hudebníky filharmonie, děti. Jeho inscenace má emotivitu i otřesnost válečného běsnění, které diváka nenechá chladným. „Tohle je válka, která se týká nás všech,“ zpívá sbor. Toto je opera, která se týká nás všech. Záslužný a dobře inscenovaný čin.

 

Konflikt mezi režisérem a souborem

Během zkoušek opery došlo mezi částí souboru a režisérem a ředitelem NDM Luďkem Golatem k napětí, jež vyústilo v petici požadující jeho odstoupení z funkce ředitele.

Petici, obviňující Golata z režisérských obscénností a hrubosti vůči souboru, podepsalo dvanáct sboristů a jedna sólistka. Jádrem sporu byla scéna znásilnění dívky bosenskými vojáky, která je ale součástí opery a při premiéře nevyvolala žádné mimořádné reakce. Přítomný skladatel Zigante byl inscenací nadšený. „Pokládám ji za velmi emocionální a režii pana Golata za poetickou,“ řekl po premiéře.

Zástupci města, jež je zřizovatelem NDM, se rozhodli nechat situaci v souboru prošetřit profesionální firmou na interpersonální vztahy. Ještě před premiérou vznikla antipetice zaměstnanců divadla podporující Golata a odsuzující mediální skandalizaci interního problému, kterou podepsalo již více než 170 členů divadla a sympatizujicí veřejnosti.

Svůj podpis připojil i Jaromír Nohavica, který s NDM spolupracuje na překladech Mozartových oper.