Napsali ji Vince Neil, Mick Mars, Nikki Sixx a Tommy Lee, členové kapely. Ruce k peru přiložili i jejich spolupracovníci a John Corabi, jenž na jedné desce vystřídal na postu zpěváka Neila. Neučesaný „literární“ styl sjednotil publicista Neil Strauss.
Partu Mötley Crüe svedla ulice, sešli se milovníci rock’n’rollu a požitků. V éře punku a heavy metalu bylo povoleno vše, a co nebylo, ti čtyři našli a požili.

Vzpomínají na plnění hesla „sex – drogy – rock’n’roll“

V chronologicky řazeném vyprávění se protagonisté kapely i doby střídají a bez servítků vzpomínají na plnění hesla „sex – drogy – rock’n’roll“. Nebyli a nejsou parta intelektuálů, která hraje, aby pozvedla umění. V téhle biografii se především divoce souloží, močí v letadlech i hotelích, jezdí rychlými fáry, drogy se do těla ládují všemi tradičními i alternativními otvory a nepohodlní chlápci v klubu se seřežou do krve.

Kvarteto vzpomíná i na pár absolvovaných odvykacích kúr, autonehodu Vince Neila v roce 1984, při níž zemřel spolujezdec Razzle, bubeník skupiny Hanoi Rocks, nebo na Neilovu dceru Skylar, jež podlehla rakovině.

Divokými zážitky (třeba když kapela popisuje, jak Ozzy Osbourne nasál do nosu brčkem namísto drog mravence) občas problesknou ty sebezpytné. Je jich ale minimum.

Míra otevřenosti je maximální

Neil Strauss k vyprávění zvolil čtivou formu osobních pohledů zainteresovaných. Nechává je plynout a nekomentuje je. Míra otevřenosti je maximální, míra vulgarismů taktéž, i v překladu. Některým místům ale překáží spisovná čeština a některé hrubky ve shodě podmětu s přísudkem mohl opravit korektor.

Biografie je napsaná tak bezelstně, že je přirozené jí uvěřit. Je divoká, špinavá a šokující. Zarážející je jen to, že si kapela po letech totální sebedestrukce všechny ty detaily pamatuje.

 

Mötley Crüe, Zpověď rockové skupiny s nejhorší pověstí na světě
BB Art, 463 stran, 399 Kč