CD se brzy stanou bonusem prodávajícím se na koncertech nebo ve vybraných kamenných obchodech. Pravděpodobně budou fungovat i jako dárek nebo sběratelský exemplář. Během času se dostanou na stávající úroveň vinylové desky, kterou si kupují sběratelé nebo posluchači ze sentimentu.

Vydavatelské společnosti ovšem udělaly v posledních letech spoustu chyb. Na konci 80. let podcenily kopírování CD. Místo aby vyvinuly účinnou ochranu, investovaly do kampaní typu „Kopírování zabíjí hudbu“, které v důsledku negativně zafungovaly i na poctivce, jímž mnohdy přinesly pocit, že vypalovat cédéčka je „in“.

Mike McGuire, americký analytik fonografického průmyslu, tvrdí, že gramofirmy také chybně investovaly peníze i energii do toho, aby CD udržely na trhu. Měly prý raději investovat do digitálního prodeje hudby přes internet. „Jestliže nechtějí úplně zkrachovat, měly by teď všechna alba vydat v digitální formě,“ tvrdí.

Statistika prodeje CD je nemilosrdná. Rok od roku je horší a nejsou tu náznaky oživení. Podle dat zveřejněných systémem Nielsen SoundScan klesl loni celosvětově prodej CD o 14 % na 428, 4 miliónu kusů. Oproti zatím nejúspěšnějšímu roku 2000 to je pětačtyřicetiprocentní pokles, tehdy bylo prodáno 785,1 miliónu alb. Podle agentury Reuters mají kromě pirátů na situaci podíl počítačové hry i celosvětový hospodářský pokles.

Nejprodávanější album dnes znamená jen tři milióny kusů

Ve Spojených státech spadl loni prodej CD o 88 miliónů kusů. Poprvé od roku 1991 se v tamní historii stalo, že si nejprodávanější album roku koupily méně než tři milióny posluchačů. Lil Wayne prodal desky Tha Carter III jen 2,88 miliónu kusů.
Prodej CD vůči digitálnímu poklesl v Americe z 90 % v roce 2007 na 84 % v roce 2008. Odborníci předpokládají, že letos přijde pokles pod osmdesát procent.

Naproti tomu se digitální prodej hudby v Americe loni v porovnání s rokem 2007 zvedl dvojnásobně. Vůbec poprvé v historii se tam takto prodala více než miliarda písniček a výdělek byl 1,98 miliardy dolarů.

Americká hudební organizace RIAA (Recording Industry Association of America) ve své zprávě tvrdí, že digitální prodej hudby vynese v roce 2012 v USA 5,34 miliardy dolarů. V té době by měl být internet v osmdesáti procentech amerických domácností.

„Propagace gramofirem je soustředěna na prodej CD a mám pocit, že se jim od toho nebude chtít odejít. Jsem ale přesvědčen, že digitální prodej nabízí víc výhod, například to, že si kupující může vybrat jednotlivé písničky a nemusí kupovat celou desku,“ pokračuje McGuire. Problém je ovšem hlubší. Přestože digitální prodej hudby mírně stoupá, není to nic proti nezpoplatněnému internetovému šíření a pirátství. Stalo se zvykem stáhnout si z nejrůznějších stránek to, na co má uživatel chuť. Problém je, že jakmile jednou pochopí, že hudbu lze mít zdarma, těžko se s touto vidinou rozloučí.

Navíc RIAA loni v prosinci skončila s hromadnými žalobami na internetové uživatele, kteří si nelegálně stahují muziku a namísto toho chce spolupracovat s poskytovateli internetového připojení a jejich prostřednictví fanoušky od pirátství zrazovat. Důvodem tohoto kroku je fakt, že soudní náklady RIAA stouply od roku 2003 tak, že převýšily finanční náhrady získané ze soudního či mimosoudního vyrovnání.