Od roku 1992 vyšlo ve Francii 12 alb a série s posledními náklady ke dvěma miliónům výtisků komerčně mnohonásobně zastínila i Asterixe. U nás zatím vycházel jen v časopise Mateřídouška.

Chlapec, který klidně říká prdlajs

Je vidět, co se na Titeufovi dětem tak líbí. „Díky tomuto svobodnému chlapci, který klidně říká prdlajs místo saprlote, jsem dostal novou chuť dělat komiks,“ říká sám Zep, který se při tvorbě vrací také k vlastnímu dětství.

Titeuf se tak nebojí žádného tabu, ostatně na obálce prvního českého alba (ve Francii až pátého) můžeme zahlédnout kalhotky procházející lepé slečny. Doporučení „Pro děti od 8 let“ je konečně bráno jako odpovídající tématům lásky, vlastního těla, trapasů, rodičů a dalších dětských trablů, strachů i radovánek.

O čem se dospělí bojí mluvit s dětmi

Titeuf rozhodně není vzor všech ctností – je ale odrazem reality. A není to špatný pohled. Stojí na pointách uzavřených příběhů a vtipu, který často pramení z nedostatečného pochopení hrdiny pro dospělý svět. Ukazuje přívětivou tvář i nám starším, kteří teprve oceníme jedinečnost dětství.

Pokud si pamatujeme jak to dobré, tak špatné z našich mladých let, pak sílu na to bezesporu má. Navíc ve velmi příjemném překladu a letteringu (otextování bublin) Luďka Jandy.

Zep: Titeuf to vidí jinak
Překlad: Luděk Janda, Mladá fronta, Praha 2008, 46 stran.