„Vzhledem k tomu, že studenty v jejich myšlení nijak nesvazovaly podmínky památkářů ani požadavky knihovníků na organizaci provozu, mohli se zcela svobodně nechat unášet svými vizemi a fantazií. Proto je ovšem značně zavádějící, když se jejich ryze akademické studie někdo pokouší interpretovat jako reálnou variantu k současnému stavu,“ sdělil Právu Zdeněk Tichý z Úseku komunikace NK.

„Těžko si lze totiž představit, že by památkáři kupříkladu schválili výstavbu nové budovy přímo na Mariánském náměstí či vestavbu nových objektů na nádvořích Klementina. A na rozdíl od profesora AVU Emila Přikryla si specialisté – knihovníci nemyslí, že by bylo rozumné vybudovat v záplavové oblasti úložné prostory pro knihy v podzemí,“ dodal s tím, že se musí ohradit „proti opakované manipulaci s fakty“, jak ji podle jeho vyjádření předvedl profesor Přikryl při prezentaci. „V žádném případě se nikdy nechystala a ani nechystá komercionalizace Klementina,“ dodává Tichý.

V původním plánu revitalizace Klementina, podmíněnou ovšem stěhováním fondů po roce 1850 do nové budovy, se však počítalo s proměnou dnešní všeobecné studovny v kongresový sál. A s rozšířením současného prohlídkového okruhu kromě astronomické věže a galerie o Matematický a Astronomický sál. To se právě nelíbí představitelům vysokoškolských pedagogů a vědců, kteří jsou přesvědčeni, že by studentský a vědecký „živel“ z Klementina zmizet neměl.

„Analýzy studentů potvrdily, že velkorysá dispozice Klementina nevylučuje možnost vyhovět moderním trendům poskytování knihovnických a informačních služeb s maximálním využitím možnosti volného výběru publikací v oborových a specializovaných studovnách,“ soudí historik architektury Jiří T. Kotalík, který je současně mluvčím signatářů petice Za zachování Klementina studentům.

Návrhy studentů je podle něho třeba konfrontovat s představami památkové péče a konsensem v tom, jakou zátěž národní kulturní památky Klementinum v tomto smyslu snese. Co ztratíme a co naopak získáme moderním architektonickým zásahem případně využitím objektů v blízkosti.

Tichý protest uzavřel konstatováním, že se Národní knihovna „neuzavírá seriózním diskusím o budoucnosti Klementina a pokud budou mít studenti AVU zájem, dostanou možnost své klauzurní práce vystavit přímo v klementinském areálu“.
Ministerstvo kultury chce o celé záležitosti s vedením NK jednat. „Na přestavbu Klementina se více soustředíme proto, že ho chceme maximálně využít pro poskytování kvalitních služeb čtenářům a dostavět depozitáře v Hostivaři,“ uvedl mluvčí MK Jan Cieslar.