Hlavní obsah

ČT váhala s dokumentem o Kosovu, objevil se na internetu

Právo, Lenka Hloušková

Vraždy, znásilnění a etnické čistky ve jménu velkého albánského národa, takový obraz Kosova nabízí dokument Uloupené Kosovo. Česká televize se na něm finančně podílela, pak ho odmítla vysílat. Osmého května se film objevil na internetu a stal se hitem.

Článek

Dokument o délce 57 minut byl dokončený letos. Je založený na výpovědích Srbů z Kosova a Metochie. Popisují, jak přicházeli o domovy, majetky a své blízké. Představuje je jako oběti etnických čistek, které se musely v posledních letech uchýlit do ghett hlídaných příslušníky KFOR.

Dokument o délce 57 minut byl dokončený letos. Je založený na výpovědích Srbů z Kosova a Metochie. Popisují, jak přicházeli o domovy, majetky a své blízké. Představuje je jako oběti etnických čistek, které se musely v posledních letech uchýlit do ghett hlídaných příslušníky KFOR.

Dokument o délce 57 minut byl dokončený letos. Je založený na výpovědích Srbů z Kosova a Metochie. Popisují, jak přicházeli o domovy, majetky a své blízké. Představuje je jako oběti etnických čistek, které se musely v posledních letech uchýlit do ghett hlídaných příslušníky KFOR. Ale ani oni prý bezpečí nenabízejí. Svědčí o tom podle tvůrců filmu mimo jiné to, že od konce 90. let bylo v Kosovu zničeno přes 58 tisíc srbských usedlostí a 116 kostelů a klášterů. Některé vznikly před objevením Ameriky.

Dokument o délce 57 minut byl dokončený letos. Je založený na výpovědích Srbů z Kosova a Metochie. Popisují, jak přicházeli o domovy, majetky a své blízké. Představuje je jako oběti etnických čistek, které se musely v posledních letech uchýlit do ghett hlídaných příslušníky KFOR. Ale ani oni prý bezpečí nenabízejí. Svědčí o tom podle tvůrců filmu mimo jiné to, že od konce 90. let bylo v Kosovu zničeno přes 58 tisíc srbských usedlostí a 116 kostelů a klášterů. Některé vznikly před objevením Ameriky.

Dokument čerpá ze záznamů srbského rádia, televize i občanského sdružení Nezávislá média. Jako kameraman, scenárista a režisér se pod něj podepsal Václav Dvořák.

Podle producenta Aleše Bednáře se měl nejdříve vysílat 17. března, pak 17. dubna. Poté byl odložen, aby ČT za pár týdnů rozhodla, že ho pustí. A to v rámci sekce Večer na téma, po němž by následovala diskuse. Mluvčí ČT Ladislav Šticha nicméně v úterý Právu sdělil, že termín uvedení nikdy určen nebyl.

Výpovědi vrahů

Aktuální svědectví doplňují v dokumentu historická fakta o osídlování Kosova, demografické studie, podle nichž tam Srbové převažovali ještě na začátku první světové války. Film obrazem vypočítává protisrbské pogromy během 20. století.

Aktuální svědectví doplňují v dokumentu historická fakta o osídlování Kosova, demografické studie, podle nichž tam Srbové převažovali ještě na začátku první světové války. Film obrazem vypočítává protisrbské pogromy během 20. století.

Aktuální svědectví doplňují v dokumentu historická fakta o osídlování Kosova, demografické studie, podle nichž tam Srbové převažovali ještě na začátku první světové války. Film obrazem vypočítává protisrbské pogromy během 20. století. Svědčí o nich i sami Albánci – vrazi, ale i jejich souvěrci, kteří byli biti a mučeni za přátelství se Srby. Jeden z agresorů mluví na kameru o znásilnění 15leté ženy: „Pak mi velitel nařídil, abych jí odřízl uši a zabil ji.“

Aktuální svědectví doplňují v dokumentu historická fakta o osídlování Kosova, demografické studie, podle nichž tam Srbové převažovali ještě na začátku první světové války. Film obrazem vypočítává protisrbské pogromy během 20. století. Svědčí o nich i sami Albánci – vrazi, ale i jejich souvěrci, kteří byli biti a mučeni za přátelství se Srby. Jeden z agresorů mluví na kameru o znásilnění 15leté ženy: „Pak mi velitel nařídil, abych jí odřízl uši a zabil ji.“

Většina ze zločinů posledních let, jak tvrdí dokument, nebyla potrestaná. Svědectví živých střídají záběry na mrtvé v ulicích měst po tzv. humanitárním bombardováním v roce 1999, včetně toho, na němž umírá „noční směna techniků srbské televize“.

Chronologicky řazený sled končí srovnáním uznání nezávislého Kosova s Mnichovem: „Odtržení Kosova a Metochie od Srbské republiky jako první vedle USA podepsaly Německo, Itálie, Francie a Velká Británie, tedy státy, které v roce 1938 podepsaly mnichovskou dohodu.“

Hitem internetu

Váhání ČT s uvedením dokumentu využil uživatel s přezdívkou Czechconscience, což lze do češtiny přeložit jako české svědomí. Umístil jej symbolicky osmého května na Youtube.com. Pro snadnější prohlížení rozdělil film do šesti částí.

Váhání ČT s uvedením dokumentu využil uživatel s přezdívkou Czechconscience, což lze do češtiny přeložit jako české svědomí. Umístil jej symbolicky osmého května na Youtube.com. Pro snadnější prohlížení rozdělil film do šesti částí.

Za necelé tři neděle první díl vykazuje 22 tisíc přístupů. Do diskuse se zapojily desítky osob. Převažují v ní názory, že česká vláda neměla nezávislost Kosova uznávat. Nechybějí ani omluvy Srbům, že tak učinila.

Šticha potvrdil, že o tom, že film koluje po internetu, ví. Autoři podle něj veřejnoprávní televizi drží jako rukojmí. „Pořad Uloupené Kosovo si ČT neobjednala, ale byl jí nabídnut nejprve jako námět , s tím, že autoři měli natočený hrubý materiál,“ uvedl.

Šticha potvrdil, že o tom, že film koluje po internetu, ví. Autoři podle něj veřejnoprávní televizi drží jako rukojmí. „Pořad Uloupené Kosovo si ČT neobjednala, ale byl jí nabídnut nejprve jako námět , s tím, že autoři měli natočený hrubý materiál,“ uvedl.

Podle něj ČT pak dostala dokument „ve stavu, kdy ho pro jeho naprostou nevyváženost a podjatost nebylo možné dát do vysílání“. Mluvčí rozhodně vyloučil, že by pořad nebyl vysílán na nějaký nátlak. Uvedl, že se prohřešili naopak tvůrci dokumentu, kteří prezentují jeho neschválenou verzi bez jakékoliv konzultace s ČT na veřejnosti.

„Režisér Václav Dvořák tak fatálně porušil podepsanou smlouvu s Českou televizí, která zváží svůj další postup, včetně právních kroků,“ dodal Šticha.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám